Margarita Pavlovna Kandaurova  (Кандаурова Маргарита Павловнa)

(narozena 22.1. /někde uváděno 3.2./ 1895 v Moskvě)

Po ukončení školy při Velkém divadle v Moskvě (pedagog B.V. Tichomirov)do tohoto divadla nastoupila a působila v něm v letech 1912-1941. Zde ztvárnila stěžejní role klasického repertoáru: Odette-Odilie, Aurora, Raymonda, Líza, Nikija, Svanilda, Balerína v Petruškovi a mnohé další.

Marina Viktorovna Kondratěva  (Кондратьева Марина Викторовна)

(narozena 2. ledna 1934 v Leningradě)

V roce 1952 absolvovala Moskevské choreografické učiliště a byla přijata do baletního souboru Velkého divadla. Své dovednosti zlepšovala pod vedením Mariny Semjonové (Semenové). Jejím častým jevištním partnerem byl Maris Liepa. Také tančila s Nikolajem Fadějčevem, Vladimirem Tichonovem, Michailem Lavrovským či Jurijem Vladimirovem.

V roce 1980 absolvovala studium na Státní akademii divadelních umění (GITIS) a stal se z ní pedagog baletního souboru Velkého divadla v Moskvě. Jejíma rukama prošly takové hvězdy jako Galina Stepanenko, Anna Antoničeva, Ekaterina Šipulina, Naděžda Gračeva, Natalia Osipova a další.

1987 – současně s prací ve Velkém divadle vede kurzy v Tanečním institutu v Moskvě.

1988 – pracuje jako choreografka a producentka, na scéně Velkého divadla obnovuje Grand pas clasique  v choreografii Maria Petipy a „Pa s de quatre“ na hudbu Cesare Pugniho v choreografii J. Perrota v úpravě A. Dolina.

1990-2000 – profesorka na Moskevské akademii choreografie.

Vedla mistrovské kurzy v USA, Japonsku, Itálii.

Ocenění:

1. místo na Světovém festivalu mládeže ve Varšavě.

1959 – získala „Řád cti“ ("Знак почета".)

1961 – získala titul Zasloužilá umělkyně RSFSR (Ruské federace)

1965 – získala titul Národní umělkyně RSFSR

1976 – získala titul Národní umělkyně SSSR (Svazu sovětských socialistických republik)

2001 – jí byla udělena Medal of Honor

2003 – získala cenu „Soul of Dance“ časopisu Ballet

Xin Lili (narozena 1973 v Číně)

V devíti letech byla přijata na taneční konzervatoř v Šanghaji, kterou v roce 1980 absolvovala s vyznamenáním. Ve svých dvaceti letech  se stala sólistkou Šanghajského baletu. Tančila hlavní role v stěžejním klasickém repertoáru, jako je Labutí jezero, Giselle, Don Quijote či Romeo a Julie. V roce 2001 byla jmenována uměleckým vedoucím Šanghajského baletu.

Ceny: 1987 – stříbrná medaile na New York International Ballet Competition

            1988 – vítězka Paris International Ballet Competition

            1993 – držitelka ocenění Shanghai Top Ten Young Artists

            1993 a 1999 – držitelka titulu Baosteel Prize for Excellent Performer of Classical Arts

V roce 2001 vytvořila choreografii k baletu Motýlí milenci.

Jekatěrina Sergejevna Maximova  (Максимова Екатерина Сергеевна)

(narozena 1.2. 1939, Moskva – zemřela 28.4. 2009. Moskva)

V roce 1958 absolvovala baletní školu v Moskvě (třída E. Gerdt) a byla přijata do souboru Velkého divadla v Moskvě, kde působila až do roku 1988.

V roce 1957 zvítězila na celostátní soutěži v Moskvě a v témže roce  debutovala jako Máša (Klára) v baletu Louskáček.

Od roku 1978 vystupovala s různými baletními soubory: Balet XX. Století ( Belgie, 1978), Divadlo Monte Carlo (Itálie, 1986, 1988-1989), Balet Marseille (Francie, 1987), Anglický národní balet (1989). Rovněž natočila baletní filmy „Anjuta“ , „Staré tango“ a další. Od roku 1980 účinkovala ve vystoupeních souboru „Moskevský klasický balet“.

Mnohé baletní role nastudovala pod vedením Galiny Ulanové.

Od roku 1982 učila na katedře choreografie Státního ústavu pro divadelní umění (GITIS, nyná Ruská akademie divadelního umění), kde roku 1996 získala profesuru.

Od roku 1990 byla Maximova pedagog – baletním mistrem Velkého divadla v Moskvě (mezi její svěřenkyně patřily mimo jiné Gakina Stěpaněnko, Mariana Ryžkina, Světlana Lunkina, Anna Nikulina).

Naposledy vystupovala v roce 1999.

Byla manželkou tanečníka Vladimira Vasiljeva, se kterým také vytvořila na jevišti nesčetné množství duetů. Spolu s ním založila soutěž „Arabesque“ a několik let byla předsedkyní poroty této soutěže. Jedenáctý ročník „Arabesque“ se konal jíž po smrti velké baleríny a byl věnován její památce.

Jekatěrina Maximova zemřela náhle na infarkt 28. Dubna 2009 a je pohřbena na hřbitově Novodevichy.