Dělat snadno to, co je pro druhé obtížné, je talent................Lidé zapomenou na to, co jsi řekl, i na to, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou na to, jak se vedle tebe cítili.....................Posláním umělce je vnášet světlo do srdcí ostatních lidí...............Bůh musel být muž. Kdyby to byla žena, tak na špičkách tančí muži................Balet dává iluzi překročení možností lidského těla.............Velký talent, to je jen velká trpělivost...........Tanec v srdci,srdce v tanci............................Tanec je nejstarší a zároveň nejmladší ze všech umění..............Tanec je skrytý jazyk duše.................Pamatuj, chceš-li něčeho dosáhnout, musíš na sobě pracovat, zatímco ti ostatní se baví.................Tanec je nejlepší psychická terapie......................Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším.....................Ve své abstrakci dovede hudba postihnout lidské city i vášně tak skvělým způsobem, že nemá hranic. A balet jí je nejblíže.................

Reimoser Jan (též Jan Rey)

Jan Reimoser (Jan Rey)

16.5.1904 - 30.5. 1979

Kritik, libretista, taneční teoretik, překladatel, pedagog.

Narodil se ve Slezské Ostravě, studoval matematiku, fyziku, estetiku (žák F.X. Šaldy, O.Zicha, Z.Nejedlého); během studií se zajímal o teorii tance. Položil základy české taneční teorie, historie i dramaturgie, zasloužil se popularizaci tanečního umění. Podílel se významně na založení českého státního tanečního školství (Taneční konzervatoř Praha 1945, Taneční konzervatoř v Brně 1946, taneční katedra DAMU/HAMU 1949), sám pedagogicky působil na Taneční konzervatoři v Praze, taneční katedře DAMU a HAMU, 1949 - 73 jako vedoucí katedry, 1951 - 74 profesor dějin a teorie tance. Současně 1955 - 59 a 1967 - 71 byl profesorem VŠMU Bratislava. Systematicky se věnoval taneční kritice, články publikoval od 30. let v denících Venkov, Práce, časopisech Klíč, Divadlo, Divadelní zápisník, Literární noviny, Divadelní noviny, Hudební rozhledy aj. Vydával odborný taneční časopis Taneční listy (jednotlivá čísla 1934, 1937 a v souvislé řadě 1947-50) a časopis Živý tanec (1937,1939). V letech 1930 - 41 a 1946-48 založil edici Terpsichora a Taneční knihovnu Athosu (1946), v nichž vyšlo 17 titulů, např. J.Jenčík: Anita Berberová (1930), Tanečník a snobové (1931), Taneční letopisy (1946), Skoky do prázdna (1947) a dále H.von Kleist: Tanečník a loutka (1930), Lukianos : O tanci (1930), J. Neruda: České národní tance (1930), F. Pujman: Taneční tvarosloví (1941), I. Duncanová: Tanec (1947). Z řady jeho překladů např. Listy o tanci a baletech J.G. Noverra (1946). Založil Společnost přátel tance (1936), kde vedle zásluh o taneční školství aktivoval r.1963 založení časopisu Taneční listy v nakladatelství Orbis. Jako kritik sledoval systematicky českou taneční scénu, plasticky zachytil např. uměleckou činnost J.Jenčíka a S. Machova; problematický byl jeho postoj k hnutí výrazového tance a k tvorbě I.V.Psoty. Zasloužil se o rozšíření české odborné literatury. Napsal 15 titulů, zaměřených hlavně teoreticky a popularizačně, např. Psychologie tance (1928), Klasické taneční názvosloví (1932), Charles Louis Didelot (1937), Tanec jako divadlo (1938), Tanec příživníkem hudby, Učebnice akademického tance (1946,1948), Jak se dívat na tanec (Praha 1947, Varšava, přeložila I. Turská 1958), Baletní slovníček (1960), reprezentativní publikaci s fotografiemi Z. Tmeje Die Welt des Tanzes (1955). Autor 18 realizovaných baletních libret, která patří k základům poválečného českého baletního repertoáru, např. Ferda Mravenec, Eufrosina, Filosofská historie, Honza a čert, Ondráš, Sněhurka, Sluha dvou pánů, Švanda dudák, Ve stínu lípy/Nikdy již válka, Viktorka, Zlatá kačka. Významná byla též Reimoserova poválečná dramaturgická spolupráce se S. Machovem.

zdroj: http://www.divadlo.cz

21.12.2010 12:42:57
baletoman1

DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU MÝCH STRÁNEK. THANK YOU FOR VISITING MY WEBSITE
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one