Dělat snadno to, co je pro druhé obtížné, je talent................Lidé zapomenou na to, co jsi řekl, i na to, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou na to, jak se vedle tebe cítili.....................Posláním umělce je vnášet světlo do srdcí ostatních lidí...............Bůh musel být muž. Kdyby to byla žena, tak na špičkách tančí muži................Balet dává iluzi překročení možností lidského těla.............Velký talent, to je jen velká trpělivost...........Tanec v srdci,srdce v tanci............................Tanec je nejstarší a zároveň nejmladší ze všech umění..............Tanec je skrytý jazyk duše.................Pamatuj, chceš-li něčeho dosáhnout, musíš na sobě pracovat, zatímco ti ostatní se baví.................Tanec je nejlepší psychická terapie......................Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším.....................Ve své abstrakci dovede hudba postihnout lidské city i vášně tak skvělým způsobem, že nemá hranic. A balet jí je nejblíže.................

ZABYLOVÁ Zdeňka
* 7.8.1903 Středokluky
† 24.11.1983
Tanečnice, choreografka a taneční pedagožka.
Primabalerina a později choreografka baletního souboru Národního divadla v Praze.

Taneční nadání, vyspělá baletní technika a v neposlední řadě i osobní půvab, to vše zdobilo tanečnici Zdenku Zabylovou, která se narodila 7. srpna 1903 ve Středoklukách u Prahy. Zabylová navštěvovala baletní školu choreografa Národního divadla Augustina Bergra a jako žačka této školy vystupovala v letech 1914 až 1918 na prknech naší první scény. V roce 1918, kdy byla angažována do baletního souboru Národního divadla, účinkovala pod pseudonymem Sabjelová v kabaretu Červená sedma. Avšak už v roce 1920 se stala sólovou tanečnicí a o sedm let později primabalerinou. V roce 1939 byla jmenována choreografkou Národního divadla, kde působila až do roku 1955, kdy odešla do důchodu, ale nadále působila jako učitelka tance. Vychovala řadu významných tanečnic a tanečníků první scény, namátkou jmenujme Keplerovou, Fenclovou, Voleskou, Štúrovou či Blažka. Jako choreografka spolupracovala též s Pražskou komorní scénou a některými mimopražskými divadly. Od svého vstupu do Národního divadla uplatňovala Zabylová vše, co jí bylo dáno do vínku. V dvacátých letech hrála především dívčí postavy v romantických baletech, jako například Cukrová víla v Louskáčkovi Petra Iljiče Čajkovského či Odetta v jeho Labutím jezeru nebo Svanhilda v Delibesově Coppélii. Něha a poetičnost postav byly příznačné i pro princeznu Zlatovlásku z Nedbalovy baletní báchorky Z pohádky do pohádky, kde navíc Zabylová chtěla navázat na baletní umění Anny Korecké, které bylo ve Zlatovlásce plné prostoty a českosti. Darius Milhaud inspirován commedií dell'arte zkomponoval zpívaný balet Zmatek. Postavou Isabelly Zdenka Zabylová ukázala na svůj smysl pro stylovou čistotu a na své herecké schopnosti, které uplatnila i v několika činoherních rolích, například jako Arina v Dostojevského Bratrech Karamazových či Mici v Dvořákově a Klímově Matěji Poctivém. V třicátých letech její taneční tvorba vrcholila. Se smyslem pro moderní taneční styl, po řadě romantických postav vytvořila titulní postavu v Novákově Signorině Gioventu a její nejúspěšnější rolí se stal Pták Ohnivák ve stejnojmenném baletu Igora Stravinského. V roce 1937 se pokusila o takzvaný absolutní tanec k vyjádření symboliky titulní postavy v Hůlově baletu Modrý květ. Když v roce 1955 aktivně opouštěla scénu Národního divadla, rozloučila se poetickou a laskavou postavou Královny z Čajkovského Šípkové Růženky. 24. listopadu 1983, zasloužilá umělkyně z roku 1968, Zdenka Zabylová zemřela.

Zdroj: http://www.stredokluky.cz/info2.htm

20.11.2009 13:08:59
baletoman1

DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU MÝCH STRÁNEK. THANK YOU FOR VISITING MY WEBSITE
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one