BALET – PRO MILOVNÍKY KLASICKÉHO TANCE

Dělat snadno to, co je pro druhé obtížné, je talent................Lidé zapomenou na to, co jsi řekl, i na to, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou na to, jak se vedle tebe cítili.....................Posláním umělce je vnášet světlo do srdcí ostatních lidí...............Bůh musel být muž. Kdyby to byla žena, tak na špičkách tančí muži................Balet dává iluzi překročení možností lidského těla.............Velký talent, to je jen velká trpělivost...........Tanec v srdci,srdce v tanci............................Tanec je nejstarší a zároveň nejmladší ze všech umění..............Tanec je skrytý jazyk duše.................Pamatuj, chceš-li něčeho dosáhnout, musíš na sobě pracovat, zatímco ti ostatní se baví.................Tanec je nejlepší psychická terapie......................Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším.....................Ve své abstrakci dovede hudba postihnout lidské city i vášně tak skvělým způsobem, že nemá hranic. A balet jí je nejblíže.................

BALETNÍ TECHNIKY

Balanchinova technika

Balanchinův styl vznikl díky choreografickému géniovi Georgovi Balanchinovi, spoluzakladateli Školy amerického baletu a New York City Ballet (spolu s Lincolnem Kirsteinem). Protože Balanchin učil v Carské baletní škole v St. petersburgu, jeho metoda byla postavena na základech metody Legatovy.

Typické znaky této techniky jsou:

1. Nepřetržitá, plynulá, neformální port de bras.

2. Rychlá a přesná práce nohou a nártů.

3. Velké rozpětí, vysoko zvedané nohy.

4. Zaoblené pozice rukou s dobře oddělenými prsty.

5. Sporadické používání velkých épaulement.

6. Příprava na piruety ze "skočené" páté pozice (to jest s naplou zadní nohou).

7. Váha se přenáší vpřed.

Bournonvillova technika

Francouz August Bournonville se učil tančit v pařížské Opeře, kde rovněž vystupoval. Později se přestěhoval do Dánska, kde založil Královský dánský balet v Kodani. Současně s tencováním se Bournonville začal zabývat choreografií a pro Královský balet vytvořil mnoho baletů, včetně La Sylphide a Konzervatoře.

Typické znaky této techniky jsou:

1. Jemná, vznešená port de bras.

2. Používání épaulement s důrazem na nohy.

3. Mnohačetné piruety bez důrazu.

4. skvěle rozvinuté ballon s brilantními bateriemi.

5. Měkoučké pohyby při zvedání se na špičky a vracení se na chodidla.

6. Šetrné používání port de bras; ruce jsou většinou en bas, nebo otevřené široce směrem k publiku.

7. Grand jeté se zadní nohou pokrčenou do attitude.

Cecchettiho technika

Enrico Cecchetti byl italský tanečník, který tančil i s Carským baletem v Mariinském divadle v 19. století. Byl po technické stránce excelentní, ideální pro první obsazení role Modrého ptáka v Petipově choreografii Spící krasavice. Později učil v Carské baletní škole v St. Petersburgu a nakonec rozvinul svůj vlastní styl a metodu učení.

Typické znaky této metody jsou:

1. Velmi formální port de bras.

2. Nepatrně nedotažené překřížení v páté pozici.

Francouzská technika

Francouzská technika je zvláštní už tím, že vznikala díky králi Ludvíku XIV., který založil v 18. století taneční školu, z níž později vznikl nynější balet pařížské Opery a jeho škola. Francouzská technika může být považována za tu, která ovlivnila ostatní styly baletu, vždyť téměř všechny baletní názvy jsou ve francouzštině a právě ve Francii se balet rozvinul a odsud se rozšířil do celého světa (přestože balet původně vzniknul v Itálii).

Typické znaky této techniky jsou:

1. Uvolněná, elegantní port de bras.

2. Přesné nárty a nohy.

3. Velké roztažení, vysoko vedené nohy.

4. Poetická kvalita pohybu.

5. Noblesní vytříbenost používaná v épaulement.

Technika Vaganové

Agrippina Vaganová trénovala pod vedením Legata v Carské baletní škole v St. Petersburgu a po té se stala primabalerínou Carského baletu. Byla známá jako "královna variací" díky svým vysokým skokům a mnohačetným piruetám. Později se stala poedagožkou v Carské baletní škole (která byla na její počest později přejmenována na Baletní akademii A.J. Vaganové), kde rozvíjela svou pedagogickou metodu, známou jako technika Vaganové.

Typické znaky této metody jsou:

1. Elegantní port de bras

2. Přesné nárty a nohy.

3. Silná záda umožňující vysoké skoky a obratnost ve vzduchu.

4. Kombinace francouzského lyrismu a italské virtuozity.

5. Fouetté rond de jambe en turnant se provádí s nohou pohybující se z retiré vzad a poté zezadu dopředu noha udeří.