Dělat snadno to, co je pro druhé obtížné, je talent................Lidé zapomenou na to, co jsi řekl, i na to, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou na to, jak se vedle tebe cítili.....................Posláním umělce je vnášet světlo do srdcí ostatních lidí...............Bůh musel být muž. Kdyby to byla žena, tak na špičkách tančí muži................Balet dává iluzi překročení možností lidského těla.............Velký talent, to je jen velká trpělivost...........Tanec v srdci,srdce v tanci............................Tanec je nejstarší a zároveň nejmladší ze všech umění..............Tanec je skrytý jazyk duše.................Pamatuj, chceš-li něčeho dosáhnout, musíš na sobě pracovat, zatímco ti ostatní se baví.................Tanec je nejlepší psychická terapie......................Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším.....................Ve své abstrakci dovede hudba postihnout lidské city i vášně tak skvělým způsobem, že nemá hranic. A balet jí je nejblíže.................

FOTOGRAFIE A DĚJE BALETŮ P-T

PAN TWARDOWSKI (hudba L. Róžycki)

   Alchimista Twardowsky hledá tajemství výroby zlata. Jeho žena už přestala věřit, že kdy dojde v tomto snažení úspěchu, vyžene věřitele a zničí knihy i manželovo náčiní. Včítá mu, že na nevydařené pokusy utratil spoustu peněz. Zoufalý Twardowski jí proklíná a v tom se mu zjeví čert. Twardowski s ním na kohoutovi odlétá komínem pryč.
   Čert ho odvádí do své říše, aby se zmocnil jeho duše. Zavede ho do stříbrných Olkuszkých jeskyní, kde se podzemní král-drak dává do služeb Twardowskému. Za jeho duši mu dá překrásnou kněžnu. Twardowski si však vymíní, že mu podlehne až v Římě.
   A tak bohatý a k nepoznání omládnutný Twardowski rozhazuje peníze na krakovském tržišti a vysmívá se své ženě, která prodává hrnce. Začaruje celé tržiště a každý, ať chce nebo ne, musí tančit až do úplného vyčerpání.
   Potom přichází ke královně Orientu, aby poznal veškeré slasti lásky a po té ho ďábel zavede do krčmy Řím, kde ho krasavice z pekla svede za zvuků hudby židovské kapely a čert si tak Twardowského může odvést do pekla.
   Cestou Twardowski zaslechne mariánské zpěvy, ke kterým se také přidá a to ho vysvobodí z ďáblovi moci. Zachytí se však na měsíci, kde bude viset až do soudného dne.

Pan Twardowski-zkouška2.jpg
Pan Twardowski-zkouška1.jpg
Pan Twardowski-zkouška.jpg
Pan Twardowski14.jpg
Pan Twardowski13.jpg
Pan Twardowski12.jpg
Pan Twardowski11.jpg
Pan Twardowski10.jpg
Pan Twardowski9.jpg
Pan Twardowski8.jpg
Pan Twardowski7.jpg
Pan Twardowski6.jpg
PAQUITA

   Děj se odehrává ve španělské Saragoze v době Napoleonova vítězství nad Španělskem. Cikánka Paquita zachrání francouzského důstojníka Luciena před smrtí. Oba se do sebe zamilují, ale komplikace nastane, když si Lucienův otec, francouzský generál, přeje, aby se jeho syn oženil s dcerou guvernéra. Španělský guvernér však Francouze potají nenávidí a svou dceru mladému Lucienovi dát nechce. Proto vítá sympatie Luciena k Paquitě a tento vztah intenzivně podporuje.
   Na Paquitu však žárlí cikán Inigo. Guvernér využije jeho žárlivosti a nařídí mu, aby mladého důstojníka zabil. Inigo nabídne Lucienovi sklenici s otráveným vínem, ale Paquita, která rozhovor obou mužů slyšela, se všemožně snaží, aby na nebezpečí Luciena upozornila. Pak sama v nestřežené chvíli vymění oba poháry, takže otrávené víno vypije Inigo. Když se cikán svalí na zem, z jeho vesty vypadne medailonek, který Paquita nosila od svého narození a který ji Inigo vzal.
   Začíná slavnost v paláci guvernéra v Saragose. Za svitu svíček přichází Paquita a Lucien. Lucien vypráví svou příhodu s cikánem a Paquita mezitím zjistí podle obrazu v místnosti a svého medailonu, že je vznešeného původu, že generál je jejím strýcem a že tak už nic nebrání tomu, aby se provdala za Luciena.

Paquita.jpg
Paquita,Pauline Verdusen - Stéphane Bullion - Marie-Solène Boulet - Emilie Cozette.jpg
Paquita,Marie-Agnès Gillot - Karl Paquette.jpg
Paquita,Ludmila Pagliero.jpg
Paquita,Emilie Cozette - Yann  Saïz.jpg
Paquita03.jpg
Paquita01.jpg
Paqutia - Polina Semionova and Dmitri Semionov.jpg
Paquita-Shoko Nakamura.jpg
Paquita-Shoko Nakamura a Dimitri Semionov.jpg
Paquita-Jose Martinez and Marie-Agnes Gillot.jpg
Paquita-Agnes Letestu.bmp
Paul a Virginie

Paul a Virginie

Paul et Virginie.jpg
PAVILON ARMIDY (hudba Čerepin)

   Vikomta de Beaugency překvapí na cestě bouře a on se uchýlí do blízkého zámku, který patří jistému markýzi. Markýz mu poskytne možnost přenocovat v pavilonu, kterému se říká Pavilon Armidy, protože na stěnách visí nádherné gobelíny, znázorňující tuto bohyni.
   V místnosti jsou také velké hodiny, které drží figury, znázorňující Lásku a Čas. O půlnoci všechno ožije, Nejdříve Láska a pak Čas, pak tančí hodiny. Jedna za druhou vystoupí postavy z gobelínů. Je to Armida a její dvůr. Chybí zde ale Rinaldo. Vikomt, jež se právě do Armidy zamiluje, převezme Rinaldovo místo.
   Ponenáhlu se tanec zastavuje, hodiny se vracejí na místo, Láska je překonána Časem a gobelín je v původní podobě. Vikomt se probouzí ze svého snu, ale nalézá zlatý šál, který mu dala Armida. Vášnivě jej líbá a vrhá se ke gobelínu a po té padá mrtev k nohám hostitele, který právě vešel.

PERNÍKOVÉ SRDCE (hudba K. Baranovič)

   Na vsi je pouť. Mladí i staří se radují a jeden mládenec věnuje své milé perníkové srdce. Dívka se do perníkového srdce zahledí a náhle se ona i její milý i jejich přátelé ocitnou v perníkovém království, kde se z nich stala dvě srdce, která slaví svatbu.
   Když se děvče vzpamatuje ze svých představ, rovněž koupí svému milému srdíčko a z lásky mu ho daruje. Večerní zvon provází lidi zpět domů. Všude je už ticho, jen v dálce se ozývá píšťalka. Ze tmy se vynoří dvě srdíčka a šťastně se objímají.

perníkové srdce.jpg
Perníkové srdce01.jpg
Perníkové srdce.jpg

PÉŤA A VLK (hudba Serge j Prokofjev)

 

   Balet začíná hlasatelem, který uvádí postavy a jim odpovídající hudební nástroje.

   Na veselou hudbu přichází Péťa a tančí vesele na louce. Spolu s ním tančí i Ptáček, která seskočil ze stromu. Otevřenými vrátky přichází Kachna a chce se koupat v rybníčku. Ptáček se Kachně  vysmívá, že neumí létat, Kachna se naopak vysmívá Ptáčkovi, že se neumí koupat, ale hlavně, že neumí plavat. Zatímco Péťa poskakuje kolem rybníka, objeví se Kočka. Ptáček rychle vzlétne na strom a Kachna odplave. Kočka se opět stáhne ke dveřím.

   Přichází Dědeček a varuje Péťu před nebezpečím z lesa. Může přijít i vlk! Péťa na taková varování nic nedá a s Dědečkem se hádá. Ten se rozzlobí, zažene Péťu zpět k domu a zavře branku. v Sotva odešli, vplíží se Vlk. Vystrašená kočka vyskočí na strom, Kachna je celá strachy bez sebe, chce se také vyšplhat na strom, ale spadne. Vlk po ní skočí a odběhne s ní do lesa. Brzy se vrátí a vypadá velmi spokojeně.

   Mezitím Péťa vyšel z domu, pochopil situaci a tak se vrátil pro laso. Vylezl s ním na zídku a pak na strom. Odsud se pokouší s Ptáčkem a Kočkou chytit Vlka do lasa.Když se mu to podaří, zuřivý vlk sebou zmítá, ale tím kolem sebe smyčku utahuje stále pevněji.

   Přichází Lovec, který sledoval vlčí stopu. Když uvidí Vlka, chce ho zastřelit, ale Péťa mu v tom zabrání. Rozhodnul se, že Vlka dá do ZOO. Lovci tedy alespoň radostně sřílejí do vzduchu. Všichni pak tančí radostný menuet a nakonec zformují průvod.

   V epilogu opět mluví Vypravěč. Mluví o morálce, která z toho vyplývá a tanečníci při svém odchodu mávají obecenstvu.

20080517-151138.JPG
20080517-151402.JPG
20080517-151116.JPG
20080517-151309.JPG
20080517-151044.JPG
20080517-151247.JPG
20080517-151217.JPG
20080517-151012.JPG
20080517-151147.JPG
20080517-150940.JPG
20080517-150930.JPG
20080517-150859.JPG

Petruška (hudba Igor Stravinský)

 1. obraz

Když se zvedne opona, je vidět trh v Petrohradě na zasněženém náměstí Admirality v roce 1830. Je tu pestrý shluk lidí: vojáci, kupci, petrohradští šviháci, služebné, řemeslníci, kočí. Objevují se flašinetáři a pouliční tanečnice. Smích a zábava přestanou při víření bubnů. Dva grenadýři z doby Nikolaje I.  odhánějí dav a odhalují jarmareční jeviště. Před divadlo vychází Kouzelník, hraje na flétnu a představuje obecenstvu své tři loutky na stojanech: Mouřenína, Balerínu a Petrušku. Na pokyn kouzelníka začínají tančit. Balerína, rozesmátá koketka, tančí tu s jedním, tu s druhým. Petruška, který na ní žárlí kvůli Mouřenínovi, napadá svého rivala. Na pokyn Kouzelníka se loutky vracejí na svá místa.

2. obraz

Pokoj Petrušky. Je v něm skoro jako ve vězeňské cele. Otevřou se dveře a Kouzelník vkopne Petrušku do místnosti. Ten padá na podlahu a pláče. Trpí, ale bezmocný. Petruška je loutka s lidskou duší. V pokoji se objeví Balerína a Petruška je náhle šťasten. Chce velkými skoky přilákat její pozornost, ale Balerína se příliš dlouho nezdrží. Nechápe jeho radost, polekaně ustupuje ke dveřím a odchází. Petruška je opět sám. V zoufalství se vrhá k portrétu kouzelníka a hrozí mu. V zuřivosti probourá stěnu svého pokoje. V dálce je slyšet hudba, je tam život a volnost.

3. obraz

Pokoj Mouřenína je barevný. Mouřenín je hloupý a zlý, povaluje se na pohovce a baví se velkým kokosovým ořechem. Otvírají se dveře a na prahu se objevuje Balerína. Hraje na trumpetu veselou melodii. Mouřenínovi se líbí, že se objevila, a neskrývá to. Pustí kokos a sleduje ji, tančí s ní a snaží se jí obejmout. Náhle se rozletí dveře a do pokoje vtrhne Petruška. Mouřenína to rozzuří a vrhne se na něj, pak ho vyhodí ze dveří a ještě ho pronásleduje s mečem v ruce.

4. obraz

Na trhu je stále veselo. Je tma. Devět chův tančí pomalý tanec. Vystupuje Medvědář a Bohatý kupec se dvěma mladými cikánkami. Následuje tanec kočích a k nim se přidávají chůvy. Přibíhají maškary. Tanec a veselí se náhle přeruší. Za oponou divadélka se cosi děje. Odtamtud vybíhá polekaný Petruška, stíhaný Mouřenínem a za nimi běží Balerína. Mouřenín Petrušku doběhne a nožem ho zabije. Lidé přivolají Strážníka a litují Petrušku. Přichází Kouzelník, zvedá mrtvé tělo a vytepe z něj piliny. Ukáže shromážděným hadrového panáka, kterého odnáší. Lidé se rozcházejí. Nečekaně, osvícen měsícem se objevuje na střeše divadélka Petruška, který hrozí svému trýzniteli a dělá na něj dlouhý nos.

1838536696256966205_rs.jpg
Petruška - Joffrey Ballet 2.jpg
Petruška - Joffrey Ballet.jpg
Petruška - Paola Cantalupo.jpg
Petruška- Julio Bocca.jpg
Petruška -Mariinské divadlo.jpg
Petruška.jpg
Petruška01.jpg
Petruška02.jpg
Petruška2.jpg
Petruška4.jpg
Pia fraus (Milosrdná lež)

     Stará žena sedí na houpací židli. Přichází hoch s košíkem říčních raku a dráždí starou ženu. Hází na dům kamínky, škrábe po žaluziích. Stařena ho zlostně odhání v domění, že je to Smrt.
    Po chvíli ponurého klidu ťuká na okno a dveře stařenina domu mladá dívka. Stařena si opět myslí, že je Smrt a vyhání jí.
    Vzápětí přichází starý brusič nožů. Stařena si ho opět zamění ze Smrtí a žene ho pryč.
    Stará žena opět usedá do křesla. K domu se blíží listonoš - posel smrti. Obchází kruhem dům, zastaví se u dveří a z pláště vyjme psaní - obsílku na věčnost.
    Klepe na dveře. Stará paní je pootevírá, ale když spatří smrtonoše, vyděšeně před ním dveře zabouchne. Posel jí přemlouvá: nese jí psaní od jejího dávného milého. Stařena napjatě poslouchá. Před očima se jí vybavuje obraz dávno uplynulého mládí...
    V druhém plánu se nasvěcuje postava mladíka - jejího milého. Z druhé strany mu přichází naproti mladá dívka. Je to sama stará paní: tento příběh se odehrál před mnoha a mnoha lety.
    Listonoš stupňuje svoje naléhání. Konejšivě a něžně jí přemlouvá. Před vnitřním zrakem staré paní se opět objevuje tvář jejího milého, vztahujícího k ní toužebně ruce.
    Napětí roste. Pak je rozhodnuto, stará paní jde odhodlaně ke dveřím a otevírá je dokořán. Listonoš před ní smeká - ano, je to on, je to její dávný milý. Stařena se schoulí v jeho náručí. Listonošš odhazuje svou pelerínu (a s ní zároveň i masku a oděv stařeny). Na scéně je to nyní týž milostný pár jako ve vzpomínkách staré paní. Následuje velké milostné pas de deux.
    Znovu se pomalu nasvěcuje houpací křeslo se stařenou, která umírá. Její ruka klesá. Z rozevřených prstů jí padá na zem dopis - obsílka smrti.
    Pohyb křesla slábne a dozní do ticha...

PIEROTČIN ZÁVOJ (hudba E. Dohnányi)

   Děj se odehrává ve Vídni začátkem 19. století. Pierot je nešťastně zamilován do Pierotky, která ho před svatbou s Harlekýnem přijde navštívit již oblečená do svatebních šatů. Miluje Pierota a rozhodnou se, že se společně otráví. Pierot jed vypije, ale Pierotce vyrazí pohár z rukou, takže umírá pouze on. Vyděšená Pierotka uteče, ale svůj svatební závoj zapomene u Pierota.
   Harlekýn spolu se svatebními hosty netrpělivě čeká na Pierotku a hledá ji. Když konečně přijde, Harlekýn si všimne, že nemá závoj. V tom se Pierotce zjeví mrtvý Pierot se závojem v ruce. Pierotka na Harlekýnovo naléhání závoj hledá. Spolu s Harlekýnem se dostane až do obydlí mrtvého Pierota, kde závoj ležící uprostřed pokoje vše prozradí.
   Pomstychtivý Harlekýn posadí mrtvého Pierota ke stolu a připije si s ním. Potom odejde a zamkne Pierotku s mrtvým. Pierotka zešílí a také umírá.

Píseň lesa z roku 1946
Píseň lesa z roku 1946
PÍSEŇ MÍRU (hudba T. Andrašovan)

I. obraz
   Stín hákového kříže těžce dopadá na celou zem. Lid trpí pod útlakem nepřítele.

II. obraz
   Partizáni tajně navštěvují vesnici a utěšují trpící lid. Posilňují jeho víru, že přijde vítězství a po něm mír.

III. obraz
   Válka zachvátila celý svět. Partizáni ji pomáhají zdolat a nakonec skutečně vítězí a nastává mír.

IV. obraz
   Roztočte kola, to je heslo pracujících. Mír vidíte všude. V nově postavených továrnách přebírá vládu práce.

V. obraz
   Mládež odpočívá a baví se tancem.

VI. obraz
   Manifestace pracujících za mír. Chceme pracovat, protože jen prací můžeme zabezpečit národu trvalý mír.

 

    Děj baletu „Plameny Paříže“

 

        Oddíl revolucionářských dobrovolníků míří z Marseille do Paříže, aby se tam přidali k povstání. Jejich cesta vede přes vesnici, která patří markýzi de Boregarovi. Rolníci příchozí přátelsky vítají. To vyvolalo rozhořčení markýze. Když uvidí v rukách Gaspara prapor, nechá staříka potrestat a jeho rodinu vyžene z domu na ulici. Filipp a Jerome, kteří jsou svědky tohoto činu, vyzývají národ k povstání. Rolníci touží po tom, aby byl konec jejich utlačování, ozbrojí se a obsadí zámek.

    Oddíl opouští vesnici. Spolu s ním odchází i někteří rolníci, kteří se přidali do řad povstalců. V jejich středu jsou Gasparovy děti – Jana a Pierre.

     Markýz de Boregare musel ze zámku obsazeného rolníky uprchnout. Vypráví králi o rolnickém útoku a prosí o pomoc. Podílí se na formování kontrarevolucionářů, kteří se lidem postaví ozbrojenou silou. Král podepisuje příkaz vojsku. Oddaní oficíři se králi klaní.

    V paláci se koná velký banket, na který jsou pozváni i herci – Diana Mirel a Antoan Mistral. Díky své účasti na banketu se dozví o připravované akci proti povstalcům. Z obavy, aby akce nebyla vyzrazena, markýz zabije Antoana, Dianě Mirel se z paláce však podaří uprchnout.

    Je noc, 10. srpen 1792. Na pařížském náměstí se shromáždil francouzský lid, připravený svrhnout monarchii. Jsou zde lidé nejen z velkých měst, ale doslova ze všech koutů Francie. Za zvuků revoluční písně začínají útočit. Zlomili odpor královské stráže a ovládli palác. Monarchie je ve Francii svržena. Lidé zasypávají Dianu Mirel bojující spolu s nimi za svobodu květinami.

Plameny Paříže 01.jpg
Plameny Paříže07.jpg
Plameny Paříže06.jpg
Plameny Paříže05.jpg
Plameny Paříže03.jpg
Plameny Paříže04.jpg
Plameny Paříže02.jpg
Plameny Paříže-Bolšoj6.jpg
Plameny Paříže-Bolšoj5.jpg
Plameny Paříže-Bolšoj4.jpg
Plameny Paříže-Bolšoj3.jpg
Plameny Paříže-Bolšoj2.jpg

Ples kadetů (Graduation ball) – hudba Johan Strauss mladší a Antal Dorati

      Balet se odehrává v prostorách slavnostního sálu vznešeného dívčího penzionátu. Závěrečné zkoušky dívek mají být oslaveny domácím plesem. Na tento ples je pozván jeden ročník z nedaleké vojenské akademie. Kadeti vcházejí v sevřeném útvaru, vedeni svým Generálem. Jejich prkenné, formální a zdrženlivé chování bere dívkám poněkud odvahu. První kadet ale za chvíli prolomí ledy: klaní se před nehezčí Dívkou a zve ji k tanci. Při něm kyne kamarádům rukou, že to není tak hrozné, aby ho následovali. Za chvíli jsou v kole všichni.

    Guvernantka s Generálem přihlížejí a přes svůj pokročilý věk spolu flirtují. (Guvernantka bývá obvykle tančena mužem en travesti). Následují divertissement: efektní sólo Bubeníka, jednoho z kadetů, dále romantické pas de deus Sylfidy a Skota (připomínající taglioniovskou Sylfidu), „spontánní tanec“ Dívky, soupeření ve fouettés, arabeskách a atitudách s variacemi pro dvě schovanky penzionátu, „Perpetum mobile“ pro jeden pár a tři dívky a na závěr mazurku pro dva kadety.

    Ples spěje ke svému konci. Ještě jednou všichni společně víří po sále. Kadeti se řadí do útvaru a na povel Generála odcházejí. Dívky za nimi smutně mávají. Na chvíli je jeviště prázdné. Po té se ale dovnitř vkrade První kadet, aby ještě naposledy dal sbohem své vyvolené Dívce. Jejich rozloučení však vzápětí přeruší přísná Guvernantka, před níž vylekaný chlapec utíká pryč.

ples02.jpg
ples01.jpg
ples.jpg
ples kadetů.jpg
ple__kadeta.jpg
GRADUATION BALL.jpg
Ples kadetů6.jpg
Ples kadetů5.jpg
Ples kadetů3.jpg
Ples kadetů2.jpg
Ples kadetů.jpg
Královna Ohně

Královna Ohně

Královna Ohně

Královna Ohně

Královna Ohně

Královna Ohně

Homage to the Queen-Miyako Yoshida.jpg
Královna Země

Královna Země

Královna Země

Královna Země

Královna Vzduchu

Královna Vzduchu

Královna Vzduchu

Královna Vzduchu

Homage to the Queen-Leanne Benjamin a Frederico Bonelli.jpg
Homage to the Queen5.jpg
Homage to the Queen4.jpg
Homage to the Queen2.jpg
PODIVUHODNÝ MANDARÍN

   Děj se odehrává v najatém pokoji ve velkoměstě, v obydlí tří pasáků. Prví hledá po kapsách nějaké peníze, druhý prohledává všechny zásuvky, třetí se zvedne z pohovky a energicky pošle Dívku na ulici, aby lákala kolemjdoucí muže do příbytku.
   Nejdříve vtupuje po schodech Starý kavalír a uchází se o Dívku. Ta vyžaduje nejdříve peníze, ale on žádné nemá. Pasáci, kteří se předtím ukryli v bytě, vylézají a vyhazují kavalíra ze dveří.
    Přichází Mladík, který je na tom finančně stejně. Dívka jej svádí, tančí s nim, pak ale opět vyskočí se svých úkrytů pasáci a vyhazují ho z bytu. Dívčino lákání na ulici začíná potřetí. Vstupuje Mandarín a zůstává nehybně stát. Dívka dostává strach, ustupuje, ale pasáci na ní z úkrytu kývají, že musí pokračovat ve svádění.Dívka tedy tančí a Mandarín ji sleduje s nehybnou tváří. Jeho vášeň začíná očividně vzrůstat. Dívka před ním utíká a on jí pronásleduje. Pasáci vyskočí ze svých úkrytů a chtějí Mandarína zabít. On však nepodléhá jejich vražedným ranám a stále vztahuje ruce k Dívce. Pak jeji odvlečou do prostřed pokoje a pověsí na hák od lampy. Mandarín se však stále dívá upřeným pohledem na Dívku.
   Jejich pokus oběsit podivného cizince selhal. Jakmile je opět na zemi, nepřestává po Dívce vztahovat ruce. Dívka otřesena silou takového citu dovolí, aby jí objal. Touha Mandarína je konečně ukojena a v tom okamžiku jeho vzdor proti smrti končí. Podléhá ranám, je čím dál tím slabší a po krátkém boji se smrtí umírá.
   

Podivuhodný mandarín.jpg
Podivuhodný mandarín.jpg
Podivuhodný mandarín03.jpg
Podivuhodný mandarín01.jpg
Podivuhodný mandarín2.jpg
Podivuhodný mandarín3.jpg
Podivuhodný mandarín4.jpg
Podivuhodný mandarín5.jpg
Podivuhodný mandarín12.jpg
Podivuhodný mandarín13.jpg
Podivuhodný mandarín14.jpg
Podivuhodný mandarín7.jpg

Polibek víly (hudba Igor Fjodorovič Stravinský)

1. obraz – Prolog

Děj se odehrává ve švýcarských horách v 19. Století. Ukolébavka v bouři. Žena s dítětem v náručí utíká ve sněhové bouři přes hory. Když ukolébává dítě, zjeví se ve větru víly a matce dítě unesou. Objevuje se sama Ledová víla, bere dítě něžně do náručí a dává mu polibek. Pak položí dítě na zem a se svým průvodem odtančí.

Kolem dítěte zavinutého v peřince prochází několik vesničanů. Marně se rozhlížejí po matce. Plni neklidu nad tímto neznámým úkazem berou dítě a odcházejí s ním do vesnice.

2. obraz – Po dvaceti letech

Na vesnici se koná slavnost. Mezi vesničany tančí Mladík se svou Nevěstou. Mladík ono dítě, které kdysi políbila ledová víla. Nyní se má oženit s dcerou mlynáře. Zasahuje však Víla. Muzikanti i venkované odcházejí ze scény. Mladík zůstává sám a víla, převlečená za cikánku, před ním tančí, aby na sebe upoutala pozornost. Uchopí jeho ruku a předpovídá mu velikou lásku a šťastnou budoucnost. Mladík chce, aby ho dovedla k Nevěstě. Odcházejí spolu.

3. obraz – U mlýna

Víla přivádí Mladíka k mlýnu, kde se opět setkává se svou nevěstou. Ta pro něho tančí i se svými přítelkyněmi. Víla zmizí a Mladík tančí se svou Nevěstou velké pas de deux. Dívka pak odchází pro svůj svatební závoj. V tom okamžiku se ale opět zjeví Víla – i ona má svatební závoj. Dá se Mladíkovi poznat a ten je rozzloben nad tímhle čarováním. Přesto však Vílu následuje, protože od narození propadnul jejímu kouzlu.

4. obraz – Epilog. Říše blažených.

Zní stejná ukolébavka jako v prvním obraze. Víly kráčejí krajinou pokrytou věčným ledem. Vytvářejí kruh kolem Ledové víly a Mladíka, kteří se drží v těsném objetí.

DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU MÝCH STRÁNEK. THANK YOU FOR VISITING MY WEBSITE
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one