Dělat snadno to, co je pro druhé obtížné, je talent................Lidé zapomenou na to, co jsi řekl, i na to, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou na to, jak se vedle tebe cítili.....................Posláním umělce je vnášet světlo do srdcí ostatních lidí...............Bůh musel být muž. Kdyby to byla žena, tak na špičkách tančí muži................Balet dává iluzi překročení možností lidského těla.............Velký talent, to je jen velká trpělivost...........Tanec v srdci,srdce v tanci............................Tanec je nejstarší a zároveň nejmladší ze všech umění..............Tanec je skrytý jazyk duše.................Pamatuj, chceš-li něčeho dosáhnout, musíš na sobě pracovat, zatímco ti ostatní se baví.................Tanec je nejlepší psychická terapie......................Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším.....................Ve své abstrakci dovede hudba postihnout lidské city i vášně tak skvělým způsobem, že nemá hranic. A balet jí je nejblíže.................

KAMENNÁ HOSTINA (hudba Christoph Willibald Gluck)

1. dějství

Na ulici proti sobě stojí dva domy: dům Komtura a dům Dona Juana. Hra začíná serenádou, kterou Don Juan věnuje Komturově dceři Donně Elvíře. Ta ho vpouští do domu, ale do cesty se mu postaví otec. Dcera se úzkostlivě vymyká z obětí Dona Juana a váhavě jde k otci. Komtur s hněvem vykazuje Dona Juana ze svého domu. Ten jen pohrdlivě krčí rameny. Komtur se v rozčilení chápe meče a Don Juan také tasí. Dochází k souboji, v němž je Komtur zabit. Nad jeho tělem lká jeho dcera a Don Juan spěšně odchází i se svým sluhou za novým dobrodružstvím.

2. dějství

Don Juan ve svém domě pořádá velkou hostinu. Sluha oznamuje hosty a Don Juan tančí s dámou, které věnuje zvláštní pozornost. Přípitky, koketování. Pak tančí dámy samy půvabný tanec, po té s nimi páni v tanci s nimi pokračují. Ve chvíli největšího veselí kdosi zabuší na dveře. Juan uklidňuje vyděšené hosty, ohlíží se po sluhovi, který není k nalezení a tak sám s číší v ruce jde otevřít. Na prahu stojí Komtur jako socha z náhrobku. Překvapený Juan ustoupí, ale Komtur jde za ním. Hosté mizí do vedlejších komnat. Juan posměšně zve Komtura ke stolu. Socha odmítá a naopak zve Juana na hostinu do své hrobky. Uchopí ho za ruku. Juan se nemůže ze sevření vyprostit; je to podivný menuet, v němž si Komtur vynucuje na Juanovi příslib. Až po té, co Juan přikývne, pustí mu ruku. Don Juan na to furiantsky vyprovází Komtura ke dveřím. Pomalu se vracejí hosté. Jsou stále ještě vyděšeni z podivné návštěvy. Jeden po druhém se loučí. Juan osamí se sluhou, kterému vyčiní za to, že zmizel. Pak odchází, zatímco sluha se dychtivě vrhá na zbytky jídla na stole.

3. dějství

Uprostřed hřbitova, v části, která je vyhrazena vznešeným osobám, se v měsíčním světle skví nádherná nově postavená Komturova hrobka. Don Juan vstupuje nebojácně, sluha za ním velmi opatrně a jakmile se socha pohne, uteče. Komtur sestupuje z podstavce a důrazně Juanovi domlouvá. Ten je však zatvrzelý a odmítá litovat svých činů. Otevírá se země, z ní vyšlehnou plameny a vystupují Furie. Trýzní Dona Juana, spoutají ho a nakonec s ním zmizí v hlubinách pekla. Zemětřesení promění vše v trosky.

21.09.2011 10:39:04
baletoman1

DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU MÝCH STRÁNEK. THANK YOU FOR VISITING MY WEBSITE
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one