Dělat snadno to, co je pro druhé obtížné, je talent................Lidé zapomenou na to, co jsi řekl, i na to, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou na to, jak se vedle tebe cítili.....................Posláním umělce je vnášet světlo do srdcí ostatních lidí...............Bůh musel být muž. Kdyby to byla žena, tak na špičkách tančí muži................Balet dává iluzi překročení možností lidského těla.............Velký talent, to je jen velká trpělivost...........Tanec v srdci,srdce v tanci............................Tanec je nejstarší a zároveň nejmladší ze všech umění..............Tanec je skrytý jazyk duše.................Pamatuj, chceš-li něčeho dosáhnout, musíš na sobě pracovat, zatímco ti ostatní se baví.................Tanec je nejlepší psychická terapie......................Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším.....................Ve své abstrakci dovede hudba postihnout lidské city i vášně tak skvělým způsobem, že nemá hranic. A balet jí je nejblíže.................
ISTAR , hudba Bohuslav Martinů

1. dějství

Smrt Tammuze

   Mezi hvězdami prochází Istar v dlouhém bílém plášti. Paprsek světla ozáří střed scény, kde mezi čtyřmi bílými sloupy leží mrtvola Tammuze. Po obou stranách leží schoulené dvě tmavé postavy.
    Istar se snaží mrtvého probudit k životu, pak tančí vzpomínku na jejich lásku. Objevují se temné postavy, přichází i lid, který se shromažďuje v popředí scény. Nakonec přichází v černozlatém plášti královna Irkala.
    Volným krokem přistupuje k Tammuzovi a zahalí jeho tělo svým pláštěm. Istar chce zachránit mrtvolu, ale obě temné postavy jí zastoupí cestu. Istar ustupuje mezi svůj lid a staví se na odpor. Rozpoutá se zápas. Černé postavy Irkaliny slaví vítězství a odnášejí mrtvé Tammuzovo tělo. Istar a její lid zachvátí hrůza a zděšení. Istar klesá na místo, kde spočíval Tammuz a zahaluje se závojem.
    Lid jí chce pomoci a snaží se jí rozptýlit svým tancem. Ale po prvním tanci Istařiny kněžky zůstává Istar bez pohnutí. Teprve druhý, živější tanec dívek jí poněkud probere z letargie. Třetí tanec je rychlý, provádí jej milenecký pár a sbor kněžek: Istar je již probuzena a odhodlává se získat svého milé zpět. Postaví se proti černé stěně a vyzývá královnu podsvětí. Lid se jí snaží zabránit v odchodu, ale Istařino rozhodnutí je pevné. Mizí v černé dálce, odchází do podsvětí.

2. dějství

1. Modrá brána

   Modré stíny, tvořící skupiny na stupních brány, se líně převalují a pozvolna začnou tančit. Přichází unavená Istar. Když jí stíny spatří, jsou překvapeni. Istar jim vypráví, proč přichází. Stíny však před branou vytvářejí hradbu a Istar nechtějí pustit dál. Istar zdvojnásobuje své prosby. Stíny ve své obraně brány poněkud ochabují. Třetí Istařině prosbě již neodolají. Strážkyně brány však žádá Istařinu korunu. Istar chvíli váhá, ale pak zvolna snímá korunu z hlavy a odevzdává jí strážkyni. Na její pokyn utvoří stíny řadu, kterou Istar pronikne do brány.

2. Růžová brána

 
  Růžová brána je další překážka ne její cestě.
  Růžové stíny si vesele hrají až do okamžiku, kdy spatří Istar. Utvoří kolem ní kruh. Istar odhodlaně přednese svou žádost. Bude jí vyhověno, ale jen za cenu závoje, kterým je zahalena. Istar neváhá, odevzdává strážkyni svůj závoj a prochází růžovou bránou.

3. Fialová brána
 
  
    Fialový sbor víří v divokém tanci. Istar se vmísí do tance a během chvíle se rozvine urputný zápas o vstup, do brány. Istar nechává všechny své závoje v rukou stínů, zříká se všeho, co je oku mrtvých světskou marností a tím nabude práva projít poslední branou. Stíny se zhroutí k zemi, Istar rozhrne závěs a stane před trůnem Irkaly. U Irkaliných nohou je Tammuz a okolo černé příšery.
   Istar ze sebe strhává poslední závoj a stojí vzpřímena a zářící proti temné královně. Pak začne její vášnivý tanec lásky. Tammuz chce k ní, ale do cesty se mu staví Irkala. V tom zasáhnou božstva: náhle se zableskne, ozve se hromová rána, Irkalina moc je zlomena a Tammuz se ocitá v náruči své milované Istar. Zahaluje ji pláštěm a zvolna s ní odchází, provázen světelným paprskem.

3. dějství

Znovuzrození jara

   V pusté a temné krajině lid vzpomíná na Istar a vysílá prosby k nebi. Istařina kněžka tančí tanec smutku a touhy. Náhle se ozve slabý ptačí zpěv. Kněžka zvedne hlavu, poslouchá a rozhlíží se kolem. Zpěv pokračuje, přibývá ruchu i světla, příroda se probouzí. Zvolna se rozednívá, blíží se sbor dětí v bílých závojích, spouštějí se květinové závěsy a lidé začínají tančit. Na vzkříšenou zemi vstupuje Istar s Tammuzem.
   Istar děkuje bohům za své zachránění a vysvobození Tammuze. Odpověď přichází v podobě bílého oblaku s lotosovým květem. Istar snímá květ, dává jej Tammuzovi a dotančí tanec lásky. Tanec vrcholí polibkem, při němž se oblak snese až k zemi a milence do sebe zahalí. Pak se oblak opět pozvolna zvedá a oba věčné milence s sebou unáší. Lid klesá na kolena a zbožně sleduje, jak oba mizí v nebesích.

 

15.08.2008 17:52:14
baletoman1

DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU MÝCH STRÁNEK. THANK YOU FOR VISITING MY WEBSITE
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one