Dělat snadno to, co je pro druhé obtížné, je talent................Lidé zapomenou na to, co jsi řekl, i na to, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou na to, jak se vedle tebe cítili.....................Posláním umělce je vnášet světlo do srdcí ostatních lidí...............Bůh musel být muž. Kdyby to byla žena, tak na špičkách tančí muži................Balet dává iluzi překročení možností lidského těla.............Velký talent, to je jen velká trpělivost...........Tanec v srdci,srdce v tanci............................Tanec je nejstarší a zároveň nejmladší ze všech umění..............Tanec je skrytý jazyk duše.................Pamatuj, chceš-li něčeho dosáhnout, musíš na sobě pracovat, zatímco ti ostatní se baví.................Tanec je nejlepší psychická terapie......................Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším.....................Ve své abstrakci dovede hudba postihnout lidské city i vášně tak skvělým způsobem, že nemá hranic. A balet jí je nejblíže.................

FOTOGRAFIE A DĚJE BALETŮ CH-O

Chopiniany (Les Sylphides)

 

Abstraktní (bezdějový) balet, v němž vystupují tři sólové tanečnice, sólista a dámský baletní sbor.

-nokturno As dur, op. 32 č. 2, které tančí čtyři sólisté a sbor

-valčík Ges dur, op. 70 č. 1 – variace sólistky

- mazurka D dur, op. 33 č. 2 – variace primabaleríny

- mazurka E dur, op. 67 č. 3 – variace sólisty

- prélude A dur, op. 28 č. 7 – variace další sólistky

- valčík Cis moll, op 64 č.2 – pas de deus primabaleríny a sólisty

- valčík Es dur, op. 18. Č.1 – celý soubor

sylph134r.jpg
sylph12r.jpg
sylph07r.jpg
Chopiniana.jpg
Chopeniany-Homura Tomoi Ballet4.jpg
Chopeniany-Homura Tomoi Ballet3.jpg
Chopeniany-Homura Tomoi Ballet2.jpg
Chopeniany-Homura Tomoi Ballet.jpg
chopeniana -bolšoj.jpg
Chopeniany7.jpg
Chopeniany6.jpg
Chopeniany5.jpg
Maja Plisecká
Maja Plisecká
Isadora.jpg
chor.Kenneth Macmillan
chor.Kenneth Macmillan
chor.Kenneth Macmillan
chor.Kenneth Macmillan
chor.Kenneth Macmillan
chor.Kenneth Macmillan
Isadora,chor.Kenneth Macmillan10.jpg
Isadora,chor.Kenneth Macmillan09.jpg
Isadora,chor.Kenneth Macmillan08.jpg
Isadora,chor.Kenneth Macmillan07.jpg
Isadora,chor.Kenneth Macmillan06.jpg
Isadora,chor.Kenneth Macmillan05.jpg
Isadora,chor.Kenneth Macmillan04.jpg
ISTAR , hudba Bohuslav Martinů

1. dějství

Smrt Tammuze

   Mezi hvězdami prochází Istar v dlouhém bílém plášti. Paprsek světla ozáří střed scény, kde mezi čtyřmi bílými sloupy leží mrtvola Tammuze. Po obou stranách leží schoulené dvě tmavé postavy.
    Istar se snaží mrtvého probudit k životu, pak tančí vzpomínku na jejich lásku. Objevují se temné postavy, přichází i lid, který se shromažďuje v popředí scény. Nakonec přichází v černozlatém plášti královna Irkala.
    Volným krokem přistupuje k Tammuzovi a zahalí jeho tělo svým pláštěm. Istar chce zachránit mrtvolu, ale obě temné postavy jí zastoupí cestu. Istar ustupuje mezi svůj lid a staví se na odpor. Rozpoutá se zápas. Černé postavy Irkaliny slaví vítězství a odnášejí mrtvé Tammuzovo tělo. Istar a její lid zachvátí hrůza a zděšení. Istar klesá na místo, kde spočíval Tammuz a zahaluje se závojem.
    Lid jí chce pomoci a snaží se jí rozptýlit svým tancem. Ale po prvním tanci Istařiny kněžky zůstává Istar bez pohnutí. Teprve druhý, živější tanec dívek jí poněkud probere z letargie. Třetí tanec je rychlý, provádí jej milenecký pár a sbor kněžek: Istar je již probuzena a odhodlává se získat svého milé zpět. Postaví se proti černé stěně a vyzývá královnu podsvětí. Lid se jí snaží zabránit v odchodu, ale Istařino rozhodnutí je pevné. Mizí v černé dálce, odchází do podsvětí.

2. dějství

1. Modrá brána

   Modré stíny, tvořící skupiny na stupních brány, se líně převalují a pozvolna začnou tančit. Přichází unavená Istar. Když jí stíny spatří, jsou překvapeni. Istar jim vypráví, proč přichází. Stíny však před branou vytvářejí hradbu a Istar nechtějí pustit dál. Istar zdvojnásobuje své prosby. Stíny ve své obraně brány poněkud ochabují. Třetí Istařině prosbě již neodolají. Strážkyně brány však žádá Istařinu korunu. Istar chvíli váhá, ale pak zvolna snímá korunu z hlavy a odevzdává jí strážkyni. Na její pokyn utvoří stíny řadu, kterou Istar pronikne do brány.

2. Růžová brána

 
  Růžová brána je další překážka ne její cestě.
  Růžové stíny si vesele hrají až do okamžiku, kdy spatří Istar. Utvoří kolem ní kruh. Istar odhodlaně přednese svou žádost. Bude jí vyhověno, ale jen za cenu závoje, kterým je zahalena. Istar neváhá, odevzdává strážkyni svůj závoj a prochází růžovou bránou.

3. Fialová brána
 
  
    Fialový sbor víří v divokém tanci. Istar se vmísí do tance a během chvíle se rozvine urputný zápas o vstup, do brány. Istar nechává všechny své závoje v rukou stínů, zříká se všeho, co je oku mrtvých světskou marností a tím nabude práva projít poslední branou. Stíny se zhroutí k zemi, Istar rozhrne závěs a stane před trůnem Irkaly. U Irkaliných nohou je Tammuz a okolo černé příšery.
   Istar ze sebe strhává poslední závoj a stojí vzpřímena a zářící proti temné královně. Pak začne její vášnivý tanec lásky. Tammuz chce k ní, ale do cesty se mu staví Irkala. V tom zasáhnou božstva: náhle se zableskne, ozve se hromová rána, Irkalina moc je zlomena a Tammuz se ocitá v náruči své milované Istar. Zahaluje ji pláštěm a zvolna s ní odchází, provázen světelným paprskem.

3. dějství

Znovuzrození jara

   V pusté a temné krajině lid vzpomíná na Istar a vysílá prosby k nebi. Istařina kněžka tančí tanec smutku a touhy. Náhle se ozve slabý ptačí zpěv. Kněžka zvedne hlavu, poslouchá a rozhlíží se kolem. Zpěv pokračuje, přibývá ruchu i světla, příroda se probouzí. Zvolna se rozednívá, blíží se sbor dětí v bílých závojích, spouštějí se květinové závěsy a lidé začínají tančit. Na vzkříšenou zemi vstupuje Istar s Tammuzem.
   Istar děkuje bohům za své zachránění a vysvobození Tammuze. Odpověď přichází v podobě bílého oblaku s lotosovým květem. Istar snímá květ, dává jej Tammuzovi a dotančí tanec lásky. Tanec vrcholí polibkem, při němž se oblak snese až k zemi a milence do sebe zahalí. Pak se oblak opět pozvolna zvedá a oba věčné milence s sebou unáší. Lid klesá na kolena a zbožně sleduje, jak oba mizí v nebesích.

 

Ivan Hrozný (hudba Sergej Prokofjev)

 

I.       jednání

Prolog – Zvonící svolávají lid

1.     Obraz – Bojaři a Ivan (Ivanův dvůr a tanec bojarů)

2.     Obraz – Setkání Ivana s Anastázií

3.     Obraz  - Zoufalství Kurbského

4.     Obraz – Zvonění na poplach

5.     Obraz – Bitva s vetřelci

6.     Obraz – Anastazie vzpomíná na Ivana

7.     Obraz – Oslava vítězství

8.     Obraz – Ivanova nemoc

9.     Obraz – Hrozný car

II.     Jednání

10. Obraz – Ivanovo štěstí

11. Obraz – Spiknutí bojarů

12. Obraz - Smrt Anastazie

13. Obraz - Lidové povstání

14. Obraz – Ivan oplakává Anastazii

15. Obraz – Útěk Kurbského a zmatek mezi bojary

16. Obraz – Tělesná stráž Ivana Hrozného

17. Obraz – Ivanova nerozhodnost

18. Obraz – Finále – Věčný bude ruský stát – tanec zvoníků

 

Ivan Hrozný-Eleonora Abbagnato.jpg
Ivan Hrozný.jpg
Bessmertnova Natalia - Ivan Hrozný.jpg
Bessmertnova Natalia  a Vladimír Vasiljev01.jpg
Bessmertnova Natalia  a Jurij Vladimov.jpg
Bessmertnova Natalia  a Irek Muchamedov 8.jpg
Jennifer - 07.05.1987 ,foto O.Pernica 5.jpg
Jennifer - 07.05.1987 ,foto O.Pernica 4.jpg
Jennifer - 07.05.1987 ,foto O.Pernica 3.jpg
7.5. 1987, foto O. Pernica

7.5. 1987, foto O. Pernica

Jennifer - 07.05.1987 ,foto O.Pernica 2.jpg
JINDŘICH IV., NEBOLI ODMĚNA CTNOSTI

   V královských komnatách se koná hostina. Markýz Contini vznáší žalobu Jindřichu IV. žalobu na vévodu Sullyho. Jindřich žádá vévodu o vysvětlení a ten mu předkládá dokument, z něhož král pochopí vévodovu nevinu a to, že vše byly jen pomluvy. Mír je obnoven, král oficielně prohlašuje všem přítomným, že véoda je nevinen.
   Děj se přenáší do lesa, kam král odchází na lov. V dálce je zámek markýze Continiho. Probíhá zde vesnická slavnost, které se účastní i krásná Agáta. Contini nařizuje svým sluhům, aby dívku unesli. Agáta, kterou sluhové přepadali v přítomnosti vesničana Flejna, se však ubránila. Flejn jí poradí, aby si na sluhy šla stěžovat na zámek. Sotva však dívka překročí práh zámku, stává se zajatkyní.
   Contini naoko vyčiní svým sluhům. Když je pošle pryč a zůstane s Agátou sám, začne dívce vyznávat lásku. Agáta je nejdřív překvapena, ale pak se jí zmocní strach. V tom okamžiku vstupuje sluha a oznamuje, že král si žádá markýze. Contini odchází a sluhům nařizuje, aby Agátu hlídali. Ta však strhá záclony z oken, udělá z nich provaz a spustí se z okna.
   Děj se vrací na vesnickou slavnost. Přibíhá Flejn a oznamuje, že Agáta byla unesena. Vesničané se chtějí probít do zámku, aby dívku osvobodili, ale když k němu přicházejí, spatří Agátu, jak se spouští z okna. Následuje krátké a radostné setkání.
   Přichází večer a s ním i bouře. Král v lese při lovu zabloudil a náhodou se setkal s Agátiným otcem. Ten netuší, že je to král a pozve ho k sobě domů.
   Bouře utichá. Markýze Continiho přepadnou tři loupežníci a chystají se ho zabít. Objeví se však lesník Richard, Agátin ženich, jednoho z banditů zabije a zbylé dva zažene na útěk. Aniž by to tušil, zachránil život ničemovi, který usiloval o jeho nevěstu.
   Agáta očekává ve svém domě příchod otce a Richarda. Otec přichází s králem, kterého nikdo nepoznává. Všichni připíjejí na zdraví krále. Jindřich IV. nalézá v rodině a rovněž v samotné Agátě zalíbení. Objevuje se Richard v doprovodu Continiho a dvořanů. Dvořané padají před králem k zemi. Agáta, která spatří svého svůdce, je vyděšená. Na královu
žádost vypráví o Continiho chování.
   Jindřich markýze vyhání, hrozí mu tvrdým trestem a žehná sňatku Agáty s Richardem.

KAMENNÁ HOSTINA (hudba Christoph Willibald Gluck)

1. dějství

Na ulici proti sobě stojí dva domy: dům Komtura a dům Dona Juana. Hra začíná serenádou, kterou Don Juan věnuje Komturově dceři Donně Elvíře. Ta ho vpouští do domu, ale do cesty se mu postaví otec. Dcera se úzkostlivě vymyká z obětí Dona Juana a váhavě jde k otci. Komtur s hněvem vykazuje Dona Juana ze svého domu. Ten jen pohrdlivě krčí rameny. Komtur se v rozčilení chápe meče a Don Juan také tasí. Dochází k souboji, v němž je Komtur zabit. Nad jeho tělem lká jeho dcera a Don Juan spěšně odchází i se svým sluhou za novým dobrodružstvím.

2. dějství

Don Juan ve svém domě pořádá velkou hostinu. Sluha oznamuje hosty a Don Juan tančí s dámou, které věnuje zvláštní pozornost. Přípitky, koketování. Pak tančí dámy samy půvabný tanec, po té s nimi páni v tanci s nimi pokračují. Ve chvíli největšího veselí kdosi zabuší na dveře. Juan uklidňuje vyděšené hosty, ohlíží se po sluhovi, který není k nalezení a tak sám s číší v ruce jde otevřít. Na prahu stojí Komtur jako socha z náhrobku. Překvapený Juan ustoupí, ale Komtur jde za ním. Hosté mizí do vedlejších komnat. Juan posměšně zve Komtura ke stolu. Socha odmítá a naopak zve Juana na hostinu do své hrobky. Uchopí ho za ruku. Juan se nemůže ze sevření vyprostit; je to podivný menuet, v němž si Komtur vynucuje na Juanovi příslib. Až po té, co Juan přikývne, pustí mu ruku. Don Juan na to furiantsky vyprovází Komtura ke dveřím. Pomalu se vracejí hosté. Jsou stále ještě vyděšeni z podivné návštěvy. Jeden po druhém se loučí. Juan osamí se sluhou, kterému vyčiní za to, že zmizel. Pak odchází, zatímco sluha se dychtivě vrhá na zbytky jídla na stole.

3. dějství

Uprostřed hřbitova, v části, která je vyhrazena vznešeným osobám, se v měsíčním světle skví nádherná nově postavená Komturova hrobka. Don Juan vstupuje nebojácně, sluha za ním velmi opatrně a jakmile se socha pohne, uteče. Komtur sestupuje z podstavce a důrazně Juanovi domlouvá. Ten je však zatvrzelý a odmítá litovat svých činů. Otevírá se země, z ní vyšlehnou plameny a vystupují Furie. Trýzní Dona Juana, spoutají ho a nakonec s ním zmizí v hlubinách pekla. Zemětřesení promění vše v trosky.

1. dějství

V Danilově domě je vše připraveno k zásnubám s Kateřinou. Dívky tančí chorovod a blahopřejí nevěstě. Danila pak tančí sám a přidávají se k němu ostatní chlapci. Tanec je přerušen příchodem Severjana, který přišel promalachitovou vázu. Danila mu ale odmítá dát své nedokončené dílo. Dochází proto mezi nimi k hádce a Severjan se vrhá na Danilu s bičem, Kateřina ho chrání. Severjan se vrhá i na dívku, což probudilo hněv chlapců. Hosté odcházejí, s nimi i Kateřina. Danila nenachází klid, chce najít zázračný kamenný kvítek. Tu se mu zjeví Paní Měděné hory, a láká ho do svého království.

Brána u jejího království se otevírá.

Paní Měděné hory ukazuje Danilovi své poklady. Danila jako užaslý hledí na kamenný kvítek a obdivuje ho.

2. dějství

Mnoho času uběhlo od Danilova zmizení. Kateřina nevěří, že zemřel a chce jít Danilu hledat.

Kateřina přijde na jarmark kam přichází i Severjan. Chce Kateřinu odvléct z pouti. To se nelíbí lidem a chtějí mu v tom zabránit. Severjan se na ně obrací s bičem. Najednou se před ním objevuje Paní Měděné hory. Severjan se najednou nemůže hnout z místa. Když se konečně odlepí, musí následovat zjevení, které mu kyne.

Panovnice vylákala Severjana do hor. Prosí marně omilost. Znovu se nemůže hnout. Na znamení Paní Měděné hory se otevírá země, která Severjana pohltí.

 3. dějství

Na cestě za Danilou přijde Kateřina do lesa. Rozdělá ohníček. Z plamenů náhle vyskočí dívka - Ohníček a nutí Kateřinu aby jí následovala.

Danila konečně vytvořil kamenný kvítek, který ukazuje panovnici. Ta však tuší, že ji Danila opustí, ale ona chce, aby u ní zůstal. Proto Paní Měděné hory promění Danila v kámen. Přichází Ohníček a Kateřina. Dívka prosí Paní Měděné hory aby jí vydala Danilu. Panovnice jí ukazuje zkamenělého mládence. Kateřina v bezmezné lásce objímá sochu. Paní Měděné hory je dojata a Danilu osvobodí.

Stone_Flower_Galina_Mezentseva_.jpg
Kamenný kvítek.jpg
kamenný kvítek01.jpg
kamenný kvítek.jpg
Kamenný kvítek.jpg
Kamenný kvítek.jpg
Kamenný kvítek011.jpg
Kamenný kvítek01.jpg
9.4.1981, foto J.Svoboda

9.4.1981, foto J.Svoboda

9.4.1981, foto J.Svoboda

9.4.1981, foto J.Svoboda

9.4.1981, foto J.Svoboda

9.4.1981, foto J.Svoboda

9.4.1981, foto J.Svoboda

9.4.1981, foto J.Svoboda

KARNEVAL ( hudba R. Schumann )

   Děj se odehrává na plese, kde se představují typické postavy commedie dell´arte: Pierot zlomeného srdce a stálý terč výsměchu, šibalský Harlekýn s příslovečně něžnou Kolombínou, veselá Koketa, toužící po dobrodružstvých, starý mládenec Pantalon věčně se enoucí za Kolombínou, Papillon, děvče, které si tropí z Pierota žerty a další: Chiarina, Florestan, Estrella, zasněný Eusébius. Všichni se na plese vesele baví.

Karneval.jpg
Karneval04.jpg
Karneval03.jpg
Karneval02.jpg
Karneval01.jpg
Karneval-Evgenia Obraztsova and Vladimir Shklyarov.jpg
Karneval.jpg
Karneval - Elaine Fifield.jpg
Karneval-Jana Selina.jpg
Karneval3.jpg
Karneval2.jpg
Karneval06.jpg
Safíry - hudba Gabriel Fauré

-na premiéře tančili:Violette Verdy, Conrad Ludlow,Mimi Paul, Francisco Moncion, Sara Leland, Suki Schorer, John Prinz a dalších 10 tanečnic ve sboru

Rubíny - hudba Igor Stravinský -Capriccio pro klavír a orchestr (1929)

- na premiéře tančili :Patricia Mc Bride, Edward Villella, Patricia Neary a 8 tanečnic a 4 tanečníci ve sboru

Diamanty - hudba Petr Ilijič Čajkovský - Syfonie č. 3

Na premiéře tančili: Suzanne Farrell, Jacques d´Amboise, 4 demi-sólisté a 12 tanečnic a 12 tanečníků ve sboru

klenoty9.jpg
klenoty8.jpg
klenoty7.jpg
klenoty6.jpg
klenoty5.jpg
klenoty4.jpg
klenoty3.jpg
klenoty2.jpg
klenoty19.png
klenoty18.png
klenoty17.jpg
klenoty15.jpg
Koncert pro flétnu a harfu (hudba W.A. Mozart)
Concerto for Flute and Harp 01.jpg
Concerto for Flute and Harp 02.jpg
Concerto for Flute and Harp 04.jpg
Concerto for Flute and Harp 05.jpg
Concerto for Flute and Harp.jpg
Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

Joffrey Ballet

 

   Děj baletu Korzár

 

   I. dějství

   Na náměstí s orientálním bazarem, kde se obchoduje také s otrokyněmi, kupci nabízí pestré zboží. Přichází skupina korzárů vedená Konrádem, který se tu setkává s dívkou Medorou, svou milou a schovankou obchodníka s otroky Lankedema. Na bazar přinášejí nosítka paši Seida, který má v úmyslu nakoupit u Lankedema nové otrokyně pro svůj harém. Jeho pohled se nejdříve zastavuje na krásné Gulnaře, nakonec je ale zcela uchvácen Medorou. Paša s Lankedemem uzavírají obchod a Medora s Gulnarou jsou odváděny do Seidova paláce. Na Konrádovo znamení korzáři vysvobozují Medoru a unášejí jí spolu s otrokyněmi i zajatým Lankedemem.

 

   II.dějství

   Konrád s Medorou přicházejí do staré zříceniny na břehu moře – obydlí korzárů. Birbanto, Konrádův přítel, přivádí Lankedema a zajaté otrokyně. Ty prosí Konráda, aby se slitoval a propustil je na svobodu a on na přímluvu Medory svoluje. Birbanto spolu se svými druhy však nesouhlasí, chtějí, aby jim byly otrokyně vydány. Konrád opakuje svou vůli a sráží Birbanta na kolena. Lankedem, který vyslechne roztržku korzárů, přichází za Birbantem s návrhem, jak zneškodnit Konráda a získat zpět otrokyně i Medorou.

    Nasype do poháru s vínem omamnou látku a posílá jej konrádovi. Ten se napije a v zápětí upadá do hlubokého spánku. Medora se ho marně snaží probudit. Náhle se objevují zahalené postavy. Medora brání nožem spícího Konráda a vůdce neznámých útočníků zraní. Je však přemožena a útočníci ji unesou.

 

   III. dějství

   V paláci se paša Seid těší společnosti mladé a krásné Gulnary. Přichází Lankedem, který přivádí Medoru. Seid je nadšen a také Gulnara je šťastná ze shledání se svou přítelkyní. Do paláce přichází skupina poutníků, která má namířeno do Mekky. Paša velkodušně vyhoví jejich prosbě přenocovat v paláci a předvádí hostům velkolepou podívanou ve své zahradě.

    Mezitím konrád Medoře odhaluje své přestrojení za poutníka. On i ostatní korzáři odhazují své převleky a po krátké bitce Seid prchá z paláce. Gulnara prosí Konráda o ochranu před Birbantem, který ji pronásleduje. Medora v něm podle zranění poznává vůdce neznámých útpčníků a vypráví Konrádovi o jeho zradě. Birbanto se ve vzniklém zmatku pokouší Konráda usmrtit, ale Konrád nad ním v boji zvítězí.

    Korzáři vyplouvají vstříct novým dobrodružstvím. Náhle se strhne divoká bouře a koráb, který narazí na skálu, mizí v hlubinách. Když se na zklidněném nebi znovu objeví měsíc, ozáří jeho svit dvě objímající se postavy na skalisku neklidného příboje. Medora a Konrád se jako jediní zachránili.

Korzár-jap5.jpg
Korzár-jap4.jpg
Korzár-jap9.jpg
Korzár-jap3.jpg
Korzár-jap8.jpg
Korzár-jap2.jpg
Korzár-jap7.jpg
Korzár-jap6.jpg
Korzár-jap13.jpg
Korzár-jap12.jpg
Korzár-jap11.jpg
Korzár-jap10.jpg
KRÁLOVNA LOUTEK, hudba Josef Bayer


   V krámku s loutkami ,které majitel sám vyrábí, stojí nejrůznější malé i velké loutky. Mistr právě pracuje na hlavě jedné z nich, zatímco Pomocník z loutek utírá prach. Do obchodu vstupuje listonoš. Přináší nějaké dopisy a náhodou strčí do jedné loutky, která hned začne tančit. Když zmizí, přichází do krámku dívka s polámanou panenkou. Mistr jí slíbí, že panenku brzy opraví.
  Pak přichází rodina bohatého sedláka a majitel krámku je horlivě vítá. Zákazníci se kolem sebe zvědavě rozhlížejí. Nešikovný sedlák povalí jednu z loutek, ale Obchodník s hračkami ji zase hned staví na nohy a dává do pořádku.
  Pak se objeví anglický lord Sir Plumpstershire, Lady Plumpstershire a jejich tři dcery. Rádi by koupili nějakou loutku, která by uměla tančit. Mistr jim chce takovou loutku předvést, ale její mechanismus jako z udělání několikrát vypoví poslušnost. Aby rychle napravil trapnou situaci, posílá svého Pomocníka do skladu pro něco mimořádného a zákazníky přesvědčí, aby si sedli a chvilku počkali.
   A už je tu pomocník nazpět s nejkrásnějšími loutkami: Tyrolanka v pěkném kroji tančí lendler, Panna v červených šatičkách tančí a neustále vykřikuje "táta - máma", Číňanka zas umí polku, po ní následuje Španělka, Japonka zatančí mazurku a Harlekýn tarantelu. Na závěr nejkrásnější ze všech - Královna loutek - zavíří v půvabném valčíku.
   Zákazníkům se toto představení velice líbí a objednávají u majitele krámku některé loutky a navýsost spokojeni odcházejí.
   Obchodních vyčerpaný z předchozího předvádění svých loutek, zamkne a rovněž odchází z krámku.
    Na tento okamžik jakoby všechny loutky čekaly. Rázem oživnou a pustí se do tance. Je vidět, že to nejsou žádné neživé mechanismy, ale milá, spokojená, velká rodina. Nejdříve tančí jedna loutka po druhé, ale pak se sjednotí ke společnému ballabile, velkému finále. Všichni obklopí svou usměvavou, krásnou a vždy přátelskou Královnu, svou milovanou vládkyni.

KRYSAŘ (hudba Pavel Bořkovec)

 

1.obraz

   Středověké město v noci, jen na radnici svítí jediné okno. Krysař v šatech potulného zpěváka nahlíží do oken. Když zahlédne osvětlené okno, sejme z ramene mandolínu a zahraje. V okně se na chvíli objeví Dívka, dcera Starosty, která zvědavě vyběhne před radnici. Když zahlédne cizince, chce utéct, ale zároveň jí k neznámému cosi přitahuje. Krysař se dívce uklání a po chvíli svými zábavnými kousky Dívčinu ostýchavost rozptýlí. Okouzlí Dívku tak, že se s ním dá do tance.

   Tanec přeruší rána za scénou. Z domu vybíhají myšky, každá s jinou kořistí. Rozespalí měšťané je bez úspěchu pronásledují. Dívka se vrací domů a Krysař se baví nezvyklou podívanou. Velká honička končí,  měšťané uštváni marným bojem klesají na schody a prahy. Myšky mizí a rozednívá se.

   Přicházejí měšťanky a žalostně naříkají nad škodami, které myši způsobily. Všichni jsou pobouřeni a hrnou se k radnici. Starosta se rozzlobených měšťanů bojí a tak, sotva se objevil ve dveřích, hned zase zmizel. Dav se chce za ním rozběhnout, ale do dveří vstoupí Starostova líbezná dcera. Napjatá nálada náhle mizí, když Dívka začne tančit a znázorňovat měšťany, jak honí myši.

   Starosta, který vidí, že nebezpečí již pominulo, sestoupí k měšťanům a třepe měšcem zlaťáků. Jakmile lidé zaslechnou cinkot peněz, seběhnou se k Starostovi a jako fascinovaní vztahují ruce k měšci. Starosta zjedná klid a sděluje, že zlaťáky město velkomyslně věnuje tomu, kdo je osvobodí od myší. Ačkoliv starosta slavnostně přísahá, že svému slibu dostojí, nikdo se nehlásí. Rozpaky měšťanů jsou tísnivé a trapné. Starosta doufá, že se někdo přihlásí a tak navíc slibuje zachránci i svou dceru. Sotva to dořekne, objeví se Krysař. Podivné kouzlo, kterému v noci podlehla Starostova dcera, se nyní zmocňuje všech.

   Krysař vystoupí na schody radnice, vezme píšťalu a hraje. Odevšad začnou vykukovat myši. Krysař hraje dál a ze všech stran se k němu začínají hrnout myši. Strážníci otevřou bránu a myši v čele s Krysařem odcházejí z města. Měšťané i starosta se dají radostí do tance.

 

2. obraz

   Na scéně je závěs, který znázorňuje plynoucí vosu. Krysař ukazuje myším, že tudy vede cesta do slibovaného ráje. Krysař spustí divokou melodii, při které se myši vrhají do vln.

   Mezitím dává starosta rozkaz, aby strážníci zavřeli bránu a za žádnou cenu Krysaře nepouštěli do města. Měšťané jásají, že cizinec nedostane slíbené zlato. Jejich radost přeruší známý zvuk Krysařovy píšťalky. Starosta s některými měšťany se z cimbuří vysmívá Krysaři, který udiveně stane před zavřenými vraty. Krysař se ukloní a tancem i pantomimou ukazuje, jak se myši utopily. Měšťané, stojící na cimbuří, se dají do smíchu a starosta lákavě potřásá měšcem peněz. Krysař se marně snaží na měšec doskočit. Tak tedy žádá druhou půlku slibu – Starostovu dceru. Odpovědí je mu výsměch, který vrcholí tím, že po něm měšťané házejí vším, co mají po ruce.

   Krysař je zachvácen vztekem i bolestí nad nevděkem měšťanů a přísahá jim krutou pomstu. Když se setmí, Krysař začne opět hrát na svou píšťalu. Měšťanů se zmocňuje neklid, když zpozorují, že se zamčená vrata chvějí ve veřejích, až se náhle sama od sebe otevřou. Z brány jako omámená vyjde Starostova dcera. Jakmile zahlédne Krysaře, rozeběhne se k němu. Rozzuřený starosta vyběhne z brány, aby svou neposlušnou dceru potrestal, ale děti, které se houfně hrnou z brány, obklopí Dívku i Krysaře a radostně se kolem nich roztančí.

   Krysař se náhle obrátí ke skále a signálem na píšťalu jí dá povel, aby se otevřela. Skála se pomalu otevře a osvětlí se magickým světlem, takže vypadá jako vchod do jiného světa.

   Děti jsou posedlé zvědavostí a jdou za Krysařem do jeskyně. Starosta a měšťané s hrůzou pozorují, jak celý průvod, s Krysařem a Starostovou dcerou v čele, mizí ve skále. Po té, co zmizí poslední dítě, všichni přibíhají k jeskyni, ale nikdo nemá odvahu vstoupit dovnitř. Než se strážníci odhodlají jít do jeskyně, skála se pomalu uzavře.

   Dav hledá viníka a vrhá se na Starostu. Vypukne veliká rvačka, kde se pere každý s každým.

LA PÉRI (hudba Burgmüller)


I. dějství

   Děj se odehrává a arabském harému. Odalisky se věnují své vizáži. Sultánova favoritka Nourmahal se vzhlíží ve zlatém zrcadle. Hlavní eunuch Roucem chodí od jedné dívky ke druhé a dává jim rady, jak by mohly zdvojnásobit své půvaby. Pán harému Achmet je však již znuděn radovánkami a dokonce ani Nourmahal již nemá takovou moc nad jeho srdcem jako dřív.
   Za Roucemem přichází Ommeyl, obchodník s otroky a nabízí mu výhodnou koupi pro jeho pána: čtyři krásné Evropanky - Francouzsku, Skotku, Němku a Španělku. Obchod je uzavřen.
   Do harému vstupuje Achmet, ale tanci odalisek nevěnuje pozornost. Roucem chce svého pána překvapit a tak přivolává právě koupené Evropanky. Španělka tančí bolero, Němka valčík, Skotka gigue, Francouzska menuet. Achmeta tance zpočátku zajímají, ale po chvíli opět upadá do svého snění. Achmetovi pozemské lásky nestačí, sní o těch nebeských.
   Pohybem ruky naznačuje, aby všichni odešli a začíná kouřit z vodní dýmky opium. To brzy začne účinkovat a Achmet se ve svém snu objevuje v zemi plné slunce, křišťálových jezer, smaragdových palem a květy z drahých kamenů.
   Périe, orientální víly, jsou seskupeny kolem své královny. Po té víly překračují hranici, která rozděluje svět nadpozemský od toho reálného. Královna Péri se skloní nad spícím Achmedem. Ten se probouzí a jeho srdce rázem vpzlane velkou láskou ke krásné královně.
Péri chce nalákat Achmeda do své vzdušné říše, ale ten do ní vstoupit nemůže, protože mu chybí křídla. A tak mu Péri dává talisman, kterým jí může kdykoliv zavolat z její říše. Kouzlem Péri přiměje květiny ve vázách, aby se vznesly a utvořily v Achmetových rukách selam - kouzelnou kytici. Pak sejme jednu z hvězd ze své koruny a pokládá jí doprostřed kytice. Když Achmet tuto hvězdu políbí, Péri se mu zjeví.
   Když vidina zmizela, Achmet opět usíná. Vchází Roucem a probouzí ho. Achmet mu vypráví o setkání s Péri, ale enuch mu nevěří a vše přičítá vlivu opia. Achmet, téměř přesvědčen Roucemovými pochybnostmi, sám přestává věřit, že kdy vílu skutečně viděl. Nechává přivolat odalisky a svůdná Nourmahal v něm opět probouzí vášeň.
   Navrácen ke skutečnosti hodlá Achmed své favoritce hodit kapesník, ale Péri, která tu byla od začátku této scény, neviditelná všem, uchopí kapesník, hodí ho na zem, pošlape ho a Achmedovi podá kouzelnou kytici. Ta v sultánovi probudí všechny vzpomínky, líbá hvězdu a vedle něj se zjevuje Péri, smutná a trpící. Nechce se o jeho lásku dělit s pozemšťankou. Zmizí a odnáší si s sebou kouzelnou kytici, které Achmed není hoden. Achmet odstrkuje překvapenou Nourmahal, posílá jí pryč a nakonec jí prodává obchodníku s otroky Ommeylovi.
   Péri, opět viditelná, šťastná ze svého vítězství, vrací Achmetovi kouzelnou kytici. Nourmahal odchází s obchodníkem s výhružným gestem pomsty a prokletí.
  
II. dějství

   Terasa Achmetova paláce. Kolem ní poletují družky Péri a zalévají květiny. Péri se dívá oknem do Achmetova pokoje.  Jedna z víl se jí snaží od lásky k člověku odradit. Naznačuje jí, že jí má sultán rád jen pro její zářivou korunu na čele a bez ní by si jí ani nevšimnul, Tato představa Péry trápí, ale je rozhodnuta vydržet až do konce.
   Víly náhle zaujme scéna, kdy eunuši a černoši pronásledují jakousi postavu. Osoba se blíží k terase a zoufalým skokem se jí podaří vniknout na půdu Achmetova paláce. Je to otrokyně, která prchla z pašova harému. Jeden z pronásledovatelů na uprchlici zamíří puškou a výstřel dívku zasáhne.
   Péri v tom okamžiku napadne, jak by se mohla přesvědčit o Achmetově lásce. Je v její moci vdechnout tělu duši, která z něj unikla. Jestliže jí bude Achmet milovat v této podobě a za těchto skromných podmínek, není pochyby: v touze po ideálním spojení nebude žádná pýcha. Achmet tak bude hoden být přenesen do čarovného nebe. Péri se skloní nad tělem otrokyně - křídla i koruna mizí a víla se do otrokyně vtěluje.
   Achmet a Rouce vycházejí na terasu, aby se podívali, co se to venku děje. Zahlédnou na zemi ležící Lejlu - Péri. Oba se jí snaží přivést zpět k životu. Lejla vydechne, otevře oči, vstává a vypráví, že je ubohá otrokyně, která prchla z pašova harému, protože nechtěla opětovat jeho lásku. Její zranění je lehké, omdlela jen strachem před dostihnutím. Žádá Achmeta o ochranu a slibuje mu poslušnost a nekonečnou oddanost.
   Přibíhají i zvědavé odalisky a prohlížejí si nově příchozí. Lejla se ke svým družkám chová laskavě. Achmet je nejprve příchodem Lejli, která by mohla vzbudit žárlivost Péri, zmaten, ale záhy se oddá něžným citům. Rozhodne se Lejlu přijmout do harému a při této příležitosti se chystá slavnost.
   Čím více Achmet pozoruje Lejlu, tím více nalézá podobností s Péri. Je to táž duše, tentýž úsměv, aby byla iluze úplná, klade jí na čelo hvězdu, kterou snímá z kytice. Lejla jí však odmítá s tím, že není žádná víla, ale jen obyčejná chudá otrokyně.
   Nourmahal, dřívější Achmetova favoritka, nedokáže zapomenout na nevděčného pána. Díky znalosti paláce pronikla až k místu, kde je Achmet s Lejlou. Pohled na oba milence ji rozzuří tak, že vytáhne dýku a vrhne se na Achmeta. Lejla však byla pohotovější, zachytila její ruku a ránu tak odvrátila. Lejla prosí o milost pro Nourmahal, která klečíc přijímá toto ponižující dobrodiní. Její špatně skrývaný hněv svědčí o tom, že ve svém srdci nepřijímá milost, kterou pro ní vyprosila soupeřka.
   Vchází vyděšený černoušek a oznamuje, že paša, dřívější pán Lejly, přichází žádat zpět svou otrokyni, aby ji usmrtil. Achmet Lejlu svěřuje Roucemu a ten jí odvádí do podzemí a zavírá za ní padací dveře.
   Achmet se dostává do vězení, protože se rozhodnul pašovi Lejlu nevydat. Marně se snaží podplatit své dozorce - strach z paši je mnohem větší, než touha po penězích. Ani kouzelnou kytici, kterou by mohl zavolat Péri, už nemá. Nourmahal jí ve vzteku rozšlapala. Náhle se však otvírá zeď vězení a vchází Péri. Slibuje mu, že když zapomene na Lejlu, tak s ní může odjeít do kouzelné země víl. Péri se chce touto poslední zkouškou přesvědčit o Achmetových citech. Ten však štěstí a moc za těchto podmínek odmítá. Kyž Péri vidí, že ho nepřesvědčí, odchází a předstírá opovržlivý hněv.
   Paša přichází naposled vyzvat Achmeta, aby vydal otrokyni a po jeho odmítnutí přikazuje katům, aby ho svrhli z okna podél zdi, na které jsou připevněny železné háky. Ty jeho tělo roztrhají.
   Jakmile Achmet zmizí v propasti, zdi vězení mizí, oblaka se zvedají a vynášejí skupiny Périí. Nebe se otevírá a je vidět mohamedánský ráj, ve kterém proměněný Achmet stoupá po zářících schodech a drží za ruku tu, od které se již nikdy neodloučí.

    Děj baletu „La Ventana“

 

    Siňorita vchází do svého pokoje. Ovívá se vějířem a myslí na muže, kterého potkala v Alamedě. Tančí s jeho imaginárním odrazem v zrcadle a krátce na to zaslechne zvuk kytary za okny. Je zvědavá, kdo to pro ní hraje. Vezme si své kastaněty a jejich zvukem odpovídá hráči na kytaru. Pak přistoupí k oknu, opatrně se rozhlédne a z vlasů jí sklouzne dolů stuha.

 

     Druhá část je divertissement, kde oba milenci tančí spolu se svými přáteli. Je zde seňorovo sólo, pas de trois (které je jednou z Bournonvillových nejelegantnějších choreografií), seguidilla a další tance.

 

    La Ventana je ukázkou toho, jak elegantně lze spojit klasický a španělský tanec.

La Ventana3.jpg
La Ventana2.jpg
La Ventana01.jpg
La Ventana.jpg
La Ventana02.jpg
La Ventana -Johnny Eliasen and Mette Honningen.jpg
La Ventana -Eva Kloborg and Mette Honningen.jpg
La Ventana 03.jpg
La Ventana 02.jpg
La vivandiere

La vivandiere

La vivandiere

La vivandiere

La vivandiere

La vivandiere

la vivandiere5.jpg
la vivandiere3.jpg
la vivandiere2.jpg
la vivandiere.jpg
la vivandiere- M.Boubouli, V. Koldmanov.jpg
la vivandiere (markitenka).jpg
la vivandiere - V.Koldmanov, M.Boubouli.jpg
la vivandiere - M. Boubouli.jpg
La vivandiere5.jpg

DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU MÝCH STRÁNEK. THANK YOU FOR VISITING MY WEBSITE
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one