Dělat snadno to, co je pro druhé obtížné, je talent................Lidé zapomenou na to, co jsi řekl, i na to, co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou na to, jak se vedle tebe cítili.....................Posláním umělce je vnášet světlo do srdcí ostatních lidí...............Bůh musel být muž. Kdyby to byla žena, tak na špičkách tančí muži................Balet dává iluzi překročení možností lidského těla.............Velký talent, to je jen velká trpělivost...........Tanec v srdci,srdce v tanci............................Tanec je nejstarší a zároveň nejmladší ze všech umění..............Tanec je skrytý jazyk duše.................Pamatuj, chceš-li něčeho dosáhnout, musíš na sobě pracovat, zatímco ti ostatní se baví.................Tanec je nejlepší psychická terapie......................Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším.....................Ve své abstrakci dovede hudba postihnout lidské city i vášně tak skvělým způsobem, že nemá hranic. A balet jí je nejblíže.................

FOTOGRAFIE A DĚJE BALETŮ A-H

- divadelní programy

-anglické a ruské texty z internetu, zejména z Wikipedie

- ruské knihy o baletu

Frederick Ashton and His Ballets - David Vaughun (New York 1977)

Michael Fokin and His Ballets - Cyril. W. Beaumont (Londýn 1935)

Complete Book of Ballets - Cyril. W. Beaumont (Londýn 1937)

The Dance Encyclopedia - Anatole Chujoy a P.W. Manchester (New York 1967)

The Concise Oxford Dictionary of Ballet - Horst Koegler (New York 1977)

- Svět tance a baletu (Božena Brodská, Vladimír Vašut, AMU 2004)

-Baletní libreta 1 (Vladimír Vašut, Panton 1983)

-Balet a jeho repertoár (Olga Ambruzová, nakl. JUDr. Vladimír Ambruz, 2001)

(všechny texty jsou více či méně upraveny, aby nebyly doslovně kopírovány z původních zdrojů)

 

 

Děj baletu „Abdallah“

 

1. dějství

 

    Děj se odehrává v Íráku v Basře, která se dříve jmenovala Balfora. Chudý švec Abdallah je zamilován do Irmy, dívky ze soudství, ale Irmina matka Fatima je důrazně proti tomuto vztahu.

    Klid ve vesnici je narušen příchodem šejka Ismaela, kterého pronásledují krutí sultánovi vojáci. Ismael njde útočiště v Abdallahově domě a vojáci jsou odlákáni do domu Irmy, která je okouzlí svým tancem.

 

2. dějství

 

    Abdallahův ukrývaný host daruje ševci na důkaz vděčnosti svícen. Když se zapálí, svícen splní jakékoliv přání – ale jakmile Abdallah svíci sfoukne, svícen ztratí svou kouzelnou moc.

    Abdallah tedy zapaluje svíci a ocitá se na slavnosti v kouzelné zemi plné velkého bohatství a krásných dívek. Dokonce ani Fatima zde nestojí v cestě k jeho milé Irmě. Nicméně Abdallah se jí příliš nevěnuje a atak dívka utíká pryč. Opilého ševce to rozčílí a plamen svíčky ve vzteku sfoukne. Rázem se ocitá zpět ve svém nuzném obydlí.

 

3. dějství

 

   Zatímco byl Abdallah ve svém kouzelném světě, šejk Ismael znovu získal dříve ztracenou moc. Pozval Irmu, která mu při útěku také pomohla, když odlákala vojáky, do svého paláce, kde mu dívka zatančila. Šejk jí představil svých osm synů s tím, aby si jednoho z nich vybrala za manžela. Irma však stále myslí na Abdallaha. A tak šejk nechá pro ševce poslat a adoptuje ho. Tak se konečně Irma a Abdallah mohli vzít.

Silja Schandorff as Palmyra and Lloyd Riggins as Abdallah

Silja Schandorff as Palmyra and Lloyd Riggins as Abdallah

Rose Gad as Irma, Lloyd Riggins as Abdallah and Jette Buchwald as Fatima.

Rose Gad as Irma, Lloyd Riggins as Abdallah and Jette Buchwald as Fatima.

Abdallah 04.jpg
Abdallah 03.jpg
Abdallah 02.jpg
Abdallah.jpg
Abdallah.jpg
Henriette Muus jako Irma.

Henriette Muus jako Irma.

AbdallahSimon.jpg
Abdallah.jpg
Thomas Lund.

Thomas Lund.

Abdallah 2.jpg

Abraxas (hudba Werner Egk)

1. obraz – Smlouva

Zestárlý Faust se snaží prolomit konvence své doby. Touží po poznání, chce objevit skryté síly, které určují děj světa, vyvolává duchy a pokouší se také o vyvolání zjevení Mefistofela. K jeho překvapení najednou před ním stojí Mefistofeles – má však podobu Bellastrigy. Když se Bellastrize podaří zatáhnout do svého tance, předkládá mu smlouvu s peklem; Faust však ještě odolá. Bellastriga proto přivolává Archisposu, milostnici Satanáše a Faust podléhí jejímu kouzlu. Bezvýsledně se snaží získat zpět mizející zjevení. Bellastriga znovu předkládá smlouvu, kterou Fast nyní bez rozmyšlení podepíše. S podpisem dostane Faust zpět svoje mládá a zároveň se objevuje Archisposa. Faust nadšeně vzdává milostnici hold. Archisposa mu předává prostřednictvím Bellastigy kus svého oděvu na znamení přízně. Od tohoto okamžiku vede Bellastriga Fausta na cestě jeho bloudění.

2. obraz – Zápletka

Na dvoře španělského krále se koná slavnost. Šašek doručí své velitelce – královně španělské – zástavu lásky a hlásí dvoru příchod mága. Hosta však čeká skličující přijetí. Svou průvodkyni Bellastrigu představuje jako balerínu. Stejná nálada zachvacuje i Fausta, když v královně pozná Achisposu. Královna-Achisposa zahajuje s Faustem tanec, zatímco Bellastiga svými kouzly svádí krále, aby ho oddálila od Fausta a královny. Faust baví společnost zaklínáním zjevů. Naposledy vyvolá sam sebe a Archisposu jako zrcadlový obraz. Nezakrytou milostnou hrou, která se dvoru zjevuje i v zrcadle, roste vzrušení společnosti. Král a jeho družina se tlačí k fantomu, který však nezadržitelně mizí. Dvůr pozná znamení. Tu Faust unese Archisposu.

3. obraz – Panedemonium

Čarodějnice a kouzelníci různých dob a společenských vrstev mají rej. Satan, obklopen tygry a hady, se nehybně dívá na řádění, podobající se strašidelnému plesu masek. Objevuje se Faust s Archisposou. Spojí se k vášnivému tanci. Satan přivolá Archisposu k sobě. Faust poznává, že jeho dřívější snaha po vědění se zvrhla v milostnou vášeň. Znechucen uteče. Bellastiga ho však následuje.

4. obraz – Fata morgána

Faust touží po absolutní harmonii.Domnívá se, že ji najde ve světě antiky. Bellastriga mu tento přelud přičaruje podle jeho přání a zavede ho do říše Heleny. Faust je ušlechtilým klidem tohoto místa uchvácen a je šťasten. Bez vášně se přidá k tanci Heleny a jejích družek. Harmonie je však brzy přerušena skupinou bakchantek. Fausta se zmocňuje neklid, blíží se k němu Archisposa. Faust se dotkne Heleny a vše zahalí tma. Faust poznává, že to, co doposud pokládal za svůj ideální svět, za „absolutní krásu“, je jen svět klamu a hrůzného rozpadu.

5. obraz – Vyrovnání

Horoucí přání po pravé radosti ze života zavede Fausta mezi veselý lid v německém městě. Myslí si, že uniknul pomahačům ďábla, ale zjev Bellastigy ho vzápětí přesvědčuje o omylu. Jeho pozornost vzbudí mladá dívka, kterou skupina rozpustilých mladých lidí odtrhla od její průvodkyně. Chce dívce pomoci, ale sám se dostane do víru tančícího davu. Otevírá se boud a lidé čekají na představení. Faust a dívka se ocitnou proti sobě. Oba se cítí k sobě silně připoutáni. Když Faust mezi maskami kejklířů pozná ďábelskou chásku, snaží se dívku přesvědčit, aby s ním odsud odešla. Archisposa to však zpozoruje a vrhne se k nim, aby je od sebe oddělila. Dav opouští náměstí. Zůstanou jenom Markéta a Faust; vyznají si svou lásku. Najednou se objeví Archisposa a předkládá Faustovi smlouvu s peklem. Dívka zděšeně couvne. Ale ďáblice ukazuje smluvu i  také přispěchavšímu davu, který výhružně obklopuje Fausta. Ten v šíleném zoufalství smlouvu roztrhá. Nezpozoruje ale, že tím ztrácí moc i mládí. Stárnoucímu Faustovi Šašek posměšně nastavuje zrcadlo. Rozzuřený dav se zmocňuje mága, aby ho soudil. Avšak Markétě se podaří dav uklidnit.  Dívkat se zoufale vrhne k nohám domnělému Kardinálkovi a prosí o život starého muže. „Kardinál“ však cynicky odhazuje svůj plášť a ukazuje se ve své pravé podobě jako Satan. Ještě jednou předvádí Faustovi svůdné zjevení pekla, ale ten se od něho odvrací a zhroutí se.

ADŽANSKÉ FRESKY (hudba A.N. Čerepin)

   V Ajantově chrámu se poutníci oddávají náboženským úkonům. Pohrouženi v modlitbách mají zjevení: fresky chrámu ožijí, chrám se mění na palác prince Gotama, který sedí na trůnu. Po boku mu je jeho manželka, příbuzní i dvořané.
   Na jeho počest je uspořádána slavnost, ne které se předvádějí nejrůznější tance. Představení přerušuje příchod slepého žebráka a staré ženy. Oba jsou zbití a pronásledovaní. Gotama, který vidí jejich utrpení, se rozhodne opustit svou ženu a vše, co má a začít nový život jako Budha.
   Když modlitby skončí, zjevení mizí a poutníci zpívají chvalozpěvy.

AGNES A FRITZ HENRI (hudba Gallenberg)

   Hrabě Fritz Henri se stane šíleným, protože jeho dcera Agnes byla unesena Eduardem, za kterého se i provdala. Otec se uzavře do své vlastní osamělosti, protože se domnívá, že jeho dcera je mrtvá. Ale Agnes, hnána výčitkami svědomí, se vrátí se svým manželem a synem do otcova domu a doufá, že její nevinné dítě vrátí otci zdravé smysly. Chlapec se objeví a láká hraběte ven. Tomu se skutečně vrací vědomí, poznává i svou dceru, ale jakmile spatří svůdce Eduarda, upadne opět do svého šílenství. Když však chce Eduard vyrvat hraběti chlapce z náručí, rozčílí se natolik, že tento šok vrátí hraběti zdravé myšlení a vše končí dojetím a požehnáním.

Agon ( hudba Igor Stravinský)

 

Nedějový balet pro dvanáct tanečníků o třech částech

 

1.      díl

Pas de quate -  4 muži

Double pas de quatre -  8 tanečnic

Triple pas de quatre -  8 tanečnic a 4 muži

 

2.      díll

prélude-pas de trois -  jeden muž a dvě tanečnice

sarabanda - sólo muž

gagliarda – 2 tanečnice

coda – 2 tanečnice a jeden muž

interlude – pas de trois – tanečnice a 2 muži

branle simple – 2 muži

branle gay – tanečnice

branle de Poitou – tanečnice a 2 muži

interlude – pas de deus – tanečnice a muž

 

3.      díl

čtyři dueta – 4 tanečnice a 4 muži

čtyři tria – 8 tanečnic a 4 muži

coda – 4 muži

 

Agon-NYCB5.jpg
Agon-NYCB4.jpg
Agon-NYCB3.jpg
Agon-NYCB2.jpg
Agon-NYCB.jpg
Agon2.jpg
Agon.jpg
Agon - Lucía Lacarra.jpg
Elisa Carillo Cabrebra a Leonard Jakovina
Elisa Carillo Cabrebra a Leonard Jakovina

Američan v Paříži (hudba George Gershwin)

Ulice Paříže. Než se podaří Guvernantce uchránit lyceistky před nápadníky, Američan vyfotografuje na křižovatce Strážníka. Nastane zmatek. Navíc začne pršet a Američan poslouží galantně mladé Pařížance, která zápasí se svým paraplíčkem. Strážník ochraňuje před deštěm Guvernantku. Šviháci a lyceistky těží z nastalé situace. Američan s dívkou se před deštěm ukryjí pod stříškou květinářství. Kupuje jí kytičku. Procházejí kolem milenci, kteří také kupují květinu (tanec milenců). Po dešti všichni skáčí mezi loužemi. V nastalém mumraji se dívka Američanovi ztratí a on zůstává sám s kytičkou v ruce. Před dalším deštěm všichni hledají azyl v kavárně, kde se také shledávají. V kavárně je program. Na jevišti tančí tanečnice. Přichází dobrý konec, finále, v němž šviháci, lyceistky, Malíř, Guvernantka, Strážník, Američan i Pařížanka tančí tanec radosti.

Američan v Paříži-Guillaume Coté.jpg
Američan v Paříži1.jpg
Američan v Paříži.jpg
ANDERSEN, hudba Oskar Nedbal


1. obraz

   Scéna: Osterie někde poblíž Říma, píše se rok 1834. Třicetiletý Andersen a pětašedesátiletý Thorwaldsen jsou sami za krásného večera.
 
   Mladý básník si stýská svému slavnému krajanovi, sochaři Thorwaldsenovi, že v Dánsku zůstává stále nepochopen. Thorwaldsen ho utěšuje. Po jeho odchodu sedí Andersen v hlubokém zamyšlení, ani nepozoruje, že mu na koleno usedl drobný mužíček - Uspavač. Dává pohádkáři čarovné přezůvky, v nichž každý člověk dojde tam, kam patří. Z dálky zaznívá zvonkohra, mlha zahaluje Andersena i Uspavače.

2. obraz - Uspavač

   Je po Ježíšku, malý Jenda vyspává ve své dětské postýlce. Pod vánočním stromkem jsou naskládány hračky: voják před strážní budkou, dřevěná pevnost, papírová tanečnice, vlček, míč a skříňka s čertíkem. Opodál  porcelánová soška Číňana a klec s živým slavíkem.
   Tichounce přichází Uspavač,  usedá na pelest postýlky a rozevře svůj pomalovaný deštník: pohádková záře osvětlí pokoj, vánoční  stromek zmizí, hračky nabývají lidských rozměrů.
 
3. obraz – Cínový vojáček a papírová tanečnice

   Vojáček oživne, odloží pušku a spěchá k tanečnici, před kterou v zanícení pokleká. Ta ho ale neslyší, vojáček se jí darmo snaží probudit k životu. Když něžně položí loutku na zem, zazáří míč a zvolna se rozkutálí. Vojáček jde za ním k oknu, na kterém visí klec se slavíkem. Vojáček otevře klec, slavík se rázem rozezpívá a to probudí tanečnici k životu. Vojáček se jí radostně dvoří, což s rostoucí nevolí pozoruje Číňan. Když náhle přiskočí k milostnému páru, vylekaný slavík ulétne a z tanečnice se opět stane nehybná loutka, kterou Číňan unáší pryč.
    Vojáček hořekuje. V tom u jeho nohou zazáří vlček  a vede ho k podivné skříňce, z níž znenadání vyskočí čertík. Vybízí vojáčka, aby vstoupil do kouzelné  skříňky. Ta ho totiž zanese kamkoli si bude přát. Vojáček vstoupí do skříňky, čertík za ním přibouchne víko a vše mizí ve tmě.

 4. obraz – Čínský císař

   Nádherná zahrada v zámku čínského císaře. Celý zámek je z jemného porcelánu. Na trůnu sedí sám čínský císař. Kolem něj se kupí jeho dvořané. Všichni bezradně stojí nad nehybnou loutkou tanečnice a marně se jí snaží oživit. Císařův důvěrník Tsing-Pé přichází s nápadem, aby se to  zkusilo s tancem a hudbou. Ale ani to nepomáhá a císař se zlobí. Náhle zazní zpěv slavíka, loutka oživne a dá se do tance. Rozradostněný císař jí k sobě vášnivě přitiskne. V tom okamžiku však slavík umlká a mizí v oblacích. Tanečnice opět znehybní v císařově náruči. Ten ji zlostně pustí na zem, dvořanům rozkáže, aby neprodleně vyrazili hledat slavíka a přinesli jej zpět.
    Na pokyn Tsing-Pé komorníci přinášejí velkou zlatou klec, sítě, luky a šípy. Tsing-Pé se v doprovodu dvořanů vydává na cestu za slavíkem.

5. obraz - Rajská zahrada

   Rajská zahrada je plná květin a pestrobarevných ptáků, pod stromy spí v květinových záhonech víly. Náhle zafičí vítr a uprostřed zahrady se objeví skříňka, z níž vyskočí vojáček. Skříňka se rozpadne v koberec posetý květy. Vojáček uchváceně naslouchá rajskému zpěvu a přihlíží tanci víl. Když se dotkne rajského stromu, vyjde z něj rajská víla, doprovázená dívkou se zlatou a dívkou se stříbrnou hvězdou na čele. Vojáček před nimi pokleká a prosí je, aby mu vyjevili osud jeho tanečnice. Objeví se obraz Číňana se ztuhlou loutkou v náruči.
   Na pokyn víly přilétá slavík. Víla jej políbí a slavík vzlétá, aby vojáčkovi ukázal cestu k jeho milé.

6. obraz - Slavík

   Slavík letí divokým pralesem, vojáček jej následuje. Pojednou, sami nepozorováni, uvidí družinu císaře, která marně pátrá po zázračném ptáku. Družina je znavena, naráží na samé překážky, zvířata pralesa jí brání v další cestě.
   Číňané se radí, co dál. Tsing-Pé dostane nápad: za kouzelného ptáka se přestrojí kejklíř a bude napodobovat slavíkův zpěv. Kejklíř souhlasí, hledá na své píšťale správnou slavičí melodii. Když se mu to podaří, všichni se radostně roztancují a pak chvatně odcházejí.
   Vojáček vystoupí ze svého úkrytu a zoufá nad svým osudem. Pak si ale vzpomene na palmový list, který mu dala rajská víla. Zvedne jej do výše a list se promění v maršálskou hůl a z dálky je slyšet víření bubnů a zvuky polnice.

7. obraz - Cínové vojsko

   Otevírá se brána a z pevnosti vychází cínové vojsko i s trubači a bubeníky. Vojáček vede své vojsko za slavíkem, který ukazuje cestu k čínskému císaři.

8. obraz - Vítězství cínového vojáčka

   Císař sedí na trůně zadumán a spolu s ním smutní celý dvůr. Tu vejde Tsing-Pé se svým průvodem. Předvádějí císaři "zázračného ptáka" - převlečeného kejklíře. Ten začne hrát, ale loutkou to ani nepohne. Tak poznává císař, že je podveden, strhne kejklíři z hlavy masku a dá podvodníky vsadit do žaláře.
   Vtom zazní víření bubnů a hlas polnice, vojáček se svým vojskem se blíží. Nad Ćíňany se objeví zpívající slavík, který opět probouzí tanečnici k životu. Mezi vojáčky a Číňany začne lítý boj. Císař se snaží odvléci tanečnici, ale na schodech se mu postaví do cesty vojáček. Strčí do císaře, ten spadne a rozletí se na kusy. Vojáčci mezi tím přemohli své protivníky a vzdávají radostně hold tanečnici a vojáčkovi.

9. obraz - Andersen

    Pohádkový děj skončil, je tu opět dětský pokojík s vánočním stromkem a hračkami pod ním. Ve vedlejším pokoji hraje kdosi nápěv vlašské rybářské písně, jemuž kdysi naslouchali Thorwaldsen a Andersen. Houf dětí obklopuje sedmdesátiletého pohádkáře a loudí na něm další vyprávění. Andersen prosí děti, aby mu zazpívaly starodávnou vánoční píseň a dojatě naslouchá.

   

Angara,24.4.1986,foto O.Pernica.jpg
Angara,24.04.1986,foto O.Pernica.jpg
Angara,24.4.1986,foto O.Pernica3.jpg
Angara,24.4.1986,foto O.Pernica2.jpg
Angara,24.4.1986,foto O.Pernica1.jpg
foto O.Pernica

foto O.Pernica

Anna Karenina (hudba: Rodion Konstantinovič Ščedrin)

1. dějství

Prolog

Na peronu petrohradského nádraží se loučí vronskij se svou matkou. Z vlaku vystupuje Anna. Jejich pohledy se spojí. Vtom kolem začínají pobíhat lidé s ustrašenými tvářemi: železniční zřízenec nese bezvládné tělo člověka, kterého srazil vlak.

Ples

Uprostřed tančících párů je Vronskij a Kitty. Do sálu vstupuje Anna a Vronskij z ní nemůže spustit oči.

Vánice

Sněžnou vánicí jde Anna. Náhle se proti ní objeví Vronskij. Za Annou se vynoří Karenin a s Vronským se zdvořile ale chladně zdraví. Karenin nabízí Anně své rámě a odvádí jí pryč.

Salon Betsy

Kněžna Betsy Tverská se svým mužem vítají hosty. Je zde rovněž Tuškevič, jehož poměr s Betsy je veřejným tajemstvím. Přichází Karenin se svou ženou. Vronskij využije příhodný okamžik a vyzná se Anně ze svého citu. Společnost si jich začíná všímat. Karenin navrhuje Anně, aby odešli, ale ta to odmítá. Zůstává a její dialog s Vronským pokračuje bez ohledu na pohoršené pohledy společnosti.

Kareninova pracovna

Karenin čeká na návrat Anny. Po jejím příchodu jí vyčítá příliš živý rozhovor s Vronským. Anna neví, co si počít.

Vronského sen

Vronský myslí jen na svou Annu. Před jeho zraky se zjevuje ve všech situacích, kdy se spolu setkali. Vrací se také podoba železničního zřízence, který poprvé tak vystrašil Annu. Když se Vronskyj ze svého snu probere, stojí před ním skutečná a živá Anna…

Anna a Vronskyj

Jejich vzájemná touha dochází naplnění. Vášnivý cit Anny má však hořkou příchuť beznaděje, zmatku a studu.

2. dějství

Dostihy

Na dostizích se schází petrohradská šlechta, dvůr i bohatí měšťané. Mezi důstojníky, kteří se účastní dostihu, je i Vronskij. Závod je odstartován, po chvílu však dochází k pádu Vronského z koně. Anna v obavě o jeho život nad sebou ztrácí kontrolu. Karenin jí chce pomoci, ale rozrušená Anna se mu vyzná z nevěry a ze své lásky k Vronskému.

Kareninova pracovna

V nastalé situaci Karenin nabízí toto řešení: vše bude jako předtím, jako by se nic nepřihodilo. Jde o to, aby nikdo nemohl Annu z ničeho vinit, ani společnost, ani služebnictvo. Zkrátka žít v neustálé lži a přetvářce, zachovávat jen vnějškové dekorum.

Sen Anny

Anně se zdá, že jejími manželi jsou Karenin i Vronskij současně a že jí oba zahrnují lichotakmi a něžnostmi. Anna se probouzí s hrůzou. V dalším snu jí zase pronásleduje zlověstná postava železničního zřízence s mrtvolou v náručí.

Annina komnata

Vronský, který již nedbá žádné opatrnosti, přichází do Kareninova domu. Vrhá se k Anně a zahrne jí polibky. Není možné žít déle v přetvářce. Rozhodují se utéct za hranice, kde je nikdo nezná. Protože Karenin povolil rozvod, zůstává malý Serjoža u něj.

3. dějství

Itálie

Vronskij s Annou jsou v malém italském městečku. Anna je v prvních dnech neskonale šťastná a plná radosti ze svobodného života. Ale pak se stesk po synovi stává stále silnější a mučivější.

Dvorní ceremoniál

Slavnostní rituál carského dvora, na kterém je Kareninovi udělen vysoký řád.

Setkání Anny se synem

Anna tajně přichází do Kareninova domu, aby spatřila své dítě. Její setkání se Serjožou je plné něhy i bezvýchodného hoře. Ale přichází Karenin a Anna musí pryč. Pochopila, že svého syna ztratila navždy. V depresi se rozhodne navštívit představení italské opery.

Divadlo

V lóžích sedí petrohradská smetánka, na scéně se odehrává duet Promadony a tenora. Když se objeví Anna, všechny binomy a lorňony se zaměří na ni. Anna si připadá jako přikovaná na pranýři.

Zoufalství Anny

Svět, do něhož Vronskij mohl i nadále, je pro Annu zapovězen. Drásá jí odloučení od syna i opovržení společnosti. Bojí se, že ztratí Vronského lásku, má pocit, že jeho cit chladne. Annu pronásledují žárlivé představy – žárlí na svět, v němž se Vronskij pohybuje, žárlí na kněžnu Sorokinovou, s níž by Vronského chtěla oženit jeho matka, žárlí na neznámou dívku, s níž byl kdysi zasnouben. Ze své situace nevidí úniku – jediné východisko je smrt…

Epilog – smrt Anny

Vzpomínka na mrtvého v náručí železničního zřízence je jako pokyn osudu. Anna pochopila, co má udělat. Vstupuje na koleje a vlak se k ní nezadržitelně řítí…

Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser11.jpg
Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser10.jpg
Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser9.jpg
Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser8.jpg
Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser5.jpg
Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser4.jpg
Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser7.jpg
Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser6.jpg
Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser2.jpg
Anna Karenina,foto - Nikolai Krusser1.jpg
Anna-Karenina.jpg
Anna Karenina.jpg
Antigone

Antigone

APOLLON, VŮCE MÚZ (APOLLON MUSAGÉTE) – hudba Igor Stravinský

Prolog

    Narození Apollona. V noční krajině na úpatí Olympu se Lethe narodil syn, kterému dávají jméno Apollon.

1. obraz

   Apollon  dělá první neumělé krůčky. Přicházejí k němu dvě nymfy, které ho učí, ale také ho oslavují a věnčí. Odevzdávají mu lyru, jako symbol jeho příští vlády nad Múzami. Protože však Apollon na lyru ještě hrát neumí, nymfy ho to učí a pak s ním odcházejí na Olymp.

2. obraz

   Apollon je na scéně, která znázorňuje řeckou krajinu, sám. Tančí variaci. Ze tří stran přicházejí Múzy a prokazují poslušnost svému vládci. Apollon každé z nich předává symboly jejich umění. Kalliope, Múze poezie, dává voskovou tabulku a rytec, Polyhymnii, Múze divadla, dává masku a Tepsichoře, Múze tance a zpěvu, dává lyru. První povtane Kalliope, tančí a přitom píše na tabulku. Na konci své variace předá Apollonovi své verše. Pak v živém tempu tančí své sólo Polyhymnie. Také ona se snaží Apollonovi zalíbit. Nakonec tančí Terpsichora, na stejnou melodii jako Kalliope, ale živější a s rytmickými změnami. Nato následuje sólový tanec Apollóna, který vyjadřuje vážnost a spokojenost. Přistupuje k Terpsichoře a tančí s ní pas de deus. Závěrečná coda je pak tancem všech. Apollon poté posadí všechny tři Múzy na triumfální vůz, v němž jedou po světě a přinášejí lidem potěšení. Balet končí apoteózou, Apollon vyhoví pozvání Dia a vystupuje s Múzami k jeho trůnu.

Apoolón -IgorZelensky.jpg
Apollón.jpg
Apollón,vůdce můz.jpg
Apollón -OleysaNovikova.jpg
Apollon Musagéte.jpg
Apollón 03.jpg
Apollón 02.jpg
Apollón 01.jpg
Apollo - Paříž.jpg

 hudba: Boris Asafjev

  Děj baletu Bachčisarajská fontána

 

    Prolog

    Na předscéně před fontánou klečí krymský chán Girej pohroužen ve vzpomínky.

 

    I. dějství

    Slaví se zasnoubení mladičké Marie s Václavem. Mladý pár vyběhne ze zámku a tančí, pak zmizí v aleji. Z křoví pátravě vyhlédne zvěd z chánova vojska. Zazní slavnostní polonéza, kterou vede hrabě Potocký se svou dcerou Marií. Potom zatančí hosté krakovjak. Následuje taneční variace Marie, kterou na harfu doprovází Václav. Po té přichází na řadu vroucí pas de deux snoubenců a na závěr hosté zatančí mazurku. To už jsou však všichni obklíčeni tatarským vojskem. Ženy se ukrývají na zámku a muži se ozbrojují.

     Nastává boj,, v němž převaha Tatarů končí smrtí Poláků a zpustošením zámku. Poslední spásou Václava a Marie, která je zahalena do závoje, je útěk. Chán Girej jim však zastoupí cestu. Zabje Václava a Marii strhává závoj z obličeje. Ustrne v obdivu nad její krásou a dává jí odvést do zajetí.

 

    II. dějství

    Ženám v harému chána Gireje ubíhá čas pomalu. Návrat Gireje z válečné výpravy u nich vyvolá radost. Očekává ho také krásná a vášnivá Zarema – královna harému, ale Girej si nevšímá ani jí, ani nikoho jiného. V průvodu zajatců kráčí Marie, která k sobě jako poklad tiskne Václavovu harfu. Girejova netečnost mizí, ale Marie mu nevěnuje pozornost.

    Zarema pochopí, že Marie ohrožuje její prvenství. Ženy se snaží svým tancem Gireje rozptýlit, ale marně. Girej odchází z harému.

 

    III. dějství

     Pro Marii je okolí, do kterého byla násilně odvlečena, plné smutku a děsu. Příchod Gireje ji vytrhne ze vzpomínek na domov. Marně Girej hovoří o své vášni, marně prosí o její lásku. V dívce budí jen hrůzu. Krutý vládce se sklání před Marií a pln pokory odchází.

    Dívka bere harfu a v hudbě si vybavuje vzdálené Polsko. Otrokyně jí pak ukládá ke spánku. V tichu tmavé noci se do komnaty vplíží žárlivá Zarema. Prosí Marii, aby jí vrátila Girejovu lásku. Ta vysvětluje, že Gireje nikdy milovat nebude a že o jeho lásku nestojí. Dlouho se však Zarema z dívčího ujištění radovat nemůže. Zahlédne Girejovu čapku, kterou zde zanachel při své nedávné návštěvě a opět v ní vzplane žárlivost.

    Domnívá se, že byla obelstěna, vytrhne kinžál a vrhá se na Marii. Otrokyně, která se probudila, sice zavolá Gireje, ale ten přichází v okamžiku, kdy Zarema Marii dostihla a probodla ji. Marie umírá u kamenné vyschlé fontánky, ze které v tomto okamžiku jako zázrakem začíná tryskat voda. Girej chce Zaremu zabít, ta mu však sama nstavuje hruď. Bez jeho lásky nechce žít. Girejovi klesá ruka a dává Zaremu odvést.

 

    IV. dějství

    Před Girejem defilují zajatci z posledního nájezdu, který vedl Nurali. Ten se svými bojovníky tančí strhující bojový tanec. Pak stráže přiváději Zaremu, kterou na příkaz chána svrhávají do propasti. Girej však nevěnuje Zaremě ani poslední pohled, o nějž dívka prosí. Propadl smutku. Opouští bojovníky a uzavírá se do samoty.

 

    Epilog

    U „fontány slz“, kde Marie zemřela, se Girejovi ve vzpomínkách zjeví její obraz.

Bach.f.jpg
Bach f.jpg
DC75.jpg
Bachčisarajská fontána-Homura Tomoi Ballet7.jpg
Bachčisarajská fontána-Homura Tomoi Ballet6.jpg
Bachčisarajská fontána-Homura Tomoi Ballet5.jpg
Bachčisarajská fontána-Homura Tomoi Ballet9.jpg
Bachčisarajská fontána-Homura Tomoi Ballet4.jpg
Bachčisarajská fontána-Homura Tomoi Ballet30.jpg
Bachčisarajská fontána-Homura Tomoi Ballet8.jpg
Bachčisarajská fontána-Homura Tomoi Ballet3.jpg
Bachčisarajská fontána-Homura Tomoi Ballet29.jpg

   Děj baletu Bajadéra

 

 

I. dějství

 

   Velký Brahmán, kněží i chrámové tanečnice zvané bajadéry, se chystají na významnou událost, na slavnost Svatého ohně. Jako poslední přichází Nikija, nejvznešenější a nejsvatější z bajadér. Velký Brahmán je znovu zasažen její mladistvou krásou a dotěrně na ni útočí. Tanečnice veřejně odmýtá jím nabízený sňatek, majetek i vysoké společenské postavení. Mlčky vzpomíná na Solora, na svou velkou tajnou lásku.

     Bohatý a ušlechtilý Solor, mladý válečník z královské kasty, se vydává na lov. Ve vhodný okamžik posílá pryč své přátele a tajně očekává Nikiju, do které se i on zamiloval. Jakmile se něžná dívka objeví a spočine v jeho náručí, vzájemně si vyznávají lásku a přísahají si věrnost. Nemají ani tušení o tom, že jsou sledováni záludným Velkým Brahmánem.

    Ten v návalu uražené pýchy i žárlivosti jim v duchu slibuje svou pomstu.

 

II. dějství

    S prvními paprsky nového dne oznamuje Rádža ve svém paláci zprávu, že jeho dcera Gamzatti bude brzy provdána za Solora, kterému byla již v dětství zaslíbena. Gamzatti je svým budoucím chtěm okouzlena a nechápe, proč se k ní její nastávající chová tak váhavě a chladně. Ve své pýše nepředpokládá, že by si někdo dovolil odmítnout její ruku. Neví, že Solor nosí v srdci obraz chrámové tanečnice Nikiji, se kterou se tajně schází.

    Velký Brahmán chce milostný vztah Solora s Nikijou za každou cenu překazit a sám získat půvabnou tanečnici pro sebe. Jakmile se vetře do Rádžovy blízkosti, vypoví mu o lásce a schůzkách bajadéry se snoubencem jeho dcery. Rádža intrikána vyslyší a vzplane takovým hněvem, že hned na místě sesadí Velkého Brahmána z jeho funkce, a teprve potom se zabývá myšlenkou na pomstu.

     Gamzatti, skrytá před zraky rozmlouvající dvojice, vyslechne celý rozhovor otce s Velkým Brahmánem. Jakmile je schůzka u konce, přikáže služebné Aije, aby k ní okamžitě přivedla zmíněnou bajadéru. Když Nikija předstoupí před svou paní, vyslechne slova, která v ní probudí vzdor a hněv. Gamzatti ji mezi čtyřma očima bezostyšně žádá, aby ukončila nevhodný milostný románek. Sebevědomě a panovačně přikazuje, že musí Solora opustit a uvolnit cestu jejich manželskému štěstí. Jako odměnu jí nabízí šperky a drahokamy, ale Nikija takový obchod odmítá. S dýkou v ruce se vrhá na Gamzatti a pouze duchapřítomnost Aiji, která přispěchá na pomoc, zabrání tragédii. Gamzatti chce neposlušnost Nikiji krutě potrestat a rozhodne se, že její rivalka musí zemřít.

 

III. dějství

    Ačkoliv Solor přísahal Nikije věčnou lásku, zrazuje ji a souhlasí se sńatkem s dcerou bohatého Rádži.

    Zásnubní oslava probíhá v palácové zahradě, kam je hned po úvodním defilé přivedena také krásná Nikija, aby podle starých zvyklostí zatančila na počest novomnželského páru. K podvedené zdrcené dívce přistoupí Aija a podává jí květinový košíček se vzkazem, že kytica pochází od Solora. Bajadéra to chápe jako tajné znamení lásky a s novou nadějí se roztančí. Ve skutečnosti je dárek s ukrytým prudce jedovatým hadem posledním pozdravem od zákeřného Rádži a jeho dcery Gamzatti. Když Nikija tančí s košíkem na prsou a šťastně položí tvář na květinovou podušku, zasadí jí zmije smrtelný polibek. Dívka klesá k zemi a prudký jed jí zbavuje života. Velký Brahmán se vrhá na kolena a nabízí jí protilátku pro případ, že by ho vyslyšela a stala se jeho ženou. Nikija návrh odmýtá, z posledních sil připomíná Solorovi jeho slib věrnosti a umírá.

 

IV. dějství

    Otřesený Solor nachází únik ze zoufalství v opiu, jehož účinky vyvolají v omámené mysli vizi království stínů. Mrtvé bajadéry s průhlednými závoji sestupují ve svatebních šatech z horských masivů Himalájí jen proto, aby ho utěšili a přivedly mu jeho milovanou Nikuju. Solor se prostřednictvím snu znovu setkává se svou láskou. Když se však drogou vyvolaná představa rozplyne, dívky mizí a on se vrátí do skutečného světa, ujímají se ho přátele a odvádějí ho na vatbu s Gamzatti.

     Snoubenci přicházejí do chrámu ke vatebnímu obřadu v doprovodu slavnostního rituálního průvodu. Tanec lotosových květů i zlatého bůžka jsou symboly přející páru zdraví, štěstí, moc, krásu i bohatství. Mezi Solora a Gamzatti však náhle vstupuje stín Nikiji a mladík neví, pro kterou z dívek by se měl jednou provždy rozhodnout. Silný cit ho neustále poutá k mrtvé bajadéře. Nakonec však vítězí vidina reálného bytí a Solor volí život s Gamzatti.

     Jakmile vyřkne manželský slib, propukne pod kouzelným dechem temného démona strašlivé zemětřesení. Honosný chrám se hroutí a v útrobách trosek nachází smrt vše živé z celého okolí.

    Na onom světě se duše Solora a Nikiji znovu setkávají a v obroaze věčného světla stoupají vzhůru k vrcholům Himalájí
bayadere.jpg
bayadera-Nikolai Krusser.jpg
bayadera-Nikolai Krusser5.jpg
bayadera-Nikolai Krusser4.jpg
bayadera-Nikolai Krusser3.jpg
bayadera-Nikolai Krusser2.jpg
bayadera-Nikolai Krusser1.jpg
Bajadéra.jpg
bajadéra01.png
Bajadéra.png
Bajadéra04.png
Bajadéra03.png
BAJADÉRKY (Hudba: Jírovec)

   Demoly, rádža z Benárezu miluje půvabnou Lameu. Zemi přepadne nepřátelský Olkar. Demoly táhne do boje, je poražen a zajat nepřítelem. Lamea se se svými přítelkyněmi a jejich nápadníky domlouvá, jak osvobodit Demolyho.
   Dívky svými tanci obměkčí nepřítele a pohnou Olkara, aby propustil Demolyho. V tom ze všech minaretů vzplane požár jako znamení obnoveného boje. Lamea sama probodne Olkara a Demoly zvítězí. Bajadéra lamea a Demoly naleznou znovu svoje štěstí.

BAJAJA, hudba Jindřich Kaan z Albestů

1. obraz - Říše krále pavouků Mygale

   Ranní úsvit osvětluje pavoučí sítě Mygalovy říše, rozkládající se mezi útesy nedostupných skal. Přichází králův šašek Epeira, aby vystřídal starou pracovnici ve tkaní zlaté pavučiny. Rád by do ní lapil nějakou vzácnou mušku, která by jistě rozveselila mrzutého krále. jako na zavolanou zabloudí do říše pavučin krásná zlatá muška. Epeira společně se strážci trůnu na ni podnikne hon, avšak muška jim unikne.
   Zvuky vzdálené hudby oznamují příchod královského průvodu. Z nosítek sestupuje král Mygale a uedá na trůn následován pestrým průvodem svých poddaných. V říši pavouků se právě slaví výročí Arachny, pramáti všech pavouků. Tancem se znázorňuje historie pavoučího rodu: Umění Arachne, její souboj ve tkaní s bohyní Minervou i proměnu v pavouka.
   Po celou dobu slavnosti sedí král Mygale zadumán a bez zájmu. Ani jeho sličné milostnici Tarantulle se nedaří ho rozveselit. Epeira se rozhodne zahnat jeho chmury: na jeho znamení se v pozadí rozhrne pavučina a k radostnému úžasu krále i jeho družiny se tak otevře výhled do zákoutí parku, v němž uprostřed růžových keřů dlí čarokrásná princezna Bajaja.
   Když obraz zmizí, rozkáže roztoužený král Epeirovi, aby se přestrojen vydal za princeznou Bajajou a přivábil ji do jeho říše. Tak se šašek se svou družinou vydává na cestu.

2. obraz - Park princezny Bajaji

   V besídce zámeckého parku sedí pod sochou Amora šťastní snoubenci - princ Budulín a princezna Bajaja. Ozve se veselý zvuk poštovské trubky. Ze zámku vybíhají dvorní dámy, zvědavé, co jim pošťáček přinese. Ten odevzdává nejdříve list princi a pak psaníčka dámám.
   V rokokovém přestrojení přichází Epeira se svým sluhou, který nese cestovní vak. Pavouci, kteří ho provázejí, se nepozorovaně ukrývají v křovinách. Epeira přichází k besídce, dvorně se uklání před Budulínem a Bajajou a předává jim své pověřovací listiny. Snoubenci jej balhosklonně vítají, pážata přinášejí sklenky vína a přípitkovým tancem se oslavuje příchod posla neznámého krále Mygale.
   Kajfáš, princeznin komorník, oznamuje, že v zámku je již připravena bohatá tabule. Všichni odcházejí, Kajfáš jako poslední. Vtom zahlédne vak, který si tu Epeira zapomněl a z něhož se ozývá tajemný bzukot. Zvědavý Kajfáš pootevře vak, z něhož k jeho překvapení vylétají krásné mušky - Epeirova svačina na dlouhou cestu. Přispěchavší Epeira stačí ještě poslední mušku chytit a strčit ji zpátky do vaku.
   Ze zámku zazní hudba, Budulín přivádí princeznu s jejími dvorními dámami a sám odchází. Epeira využívá tuto situaci, dá pokyn ukrytým pavoukům a v nastalém zmatku unáší princeznu Bajaju. Přibíhá Budulín a když se dozví, co se stalo, tasí kord a spolu s Kajfášem a ostatní družinou spěchá za únosci.

3. obraz - Krajina na břehu Donu
 
  Princ Budulín se při svém pronásledování dostane do kozácké strážnice na břehu Donu na břehu Donu. Princ se představuje náčelníkovi Korolenkovi a vysvětluje mu účel své cesty. Je přátelsky přijat a na pokyn svého náčelníka se kozáci pustí do bujarého tance. Náčelník se snaží prince povzbudit a tak mu vypráví, jak on sám vysvobodil z tureckého zajetí svou milovanou Halju. Pak uchopí Halju a zatančí s ní mazurku.
   V tom se v dálce ozve cinkot ruských trojek. Kozáci se snaží saně zastavit, ale ty jim unikají. Princ Bajaja poznává ve vzdalující se trojce svou snoubenku a její únosce. Kozáci berou zbraně a spolu s Budulínem prchající začínají pronásledovat.

4. obraz - Perské přístavní město

   Perské město je slavnostně vyzdobeno, čeká se příjezd šachova vzácného hosta, prince Budulína. Na znamení, že koráb přistál, zazní salva z děla. Z korábu vystupuje Budulín, Kajfáš a jejich průvod , naproti jim přichází šachův ministr Amas-bej a vítá je. Poté z paláce vychází samotný šach v čele skvostného průvodu. Budulín mu svěřuje své trápení. Šach s ním usedá na trůn a přivolává astrology Bulata a Hafise, aby vyčetli z postavení hvězd, kde je princova unesená nevěsta. Zatímco mágové vystupují na střechu paláce a pozorují hvězdy, odalisky se snaží rozptýlit princův žal svým tancem.
   Astrolog Bulat radostně oznamuje, že vyčetl z hvězd brzký příchod princezny Bajaji, která se již blíží k břehu. Vtom již koráb spouští v přístavu svou kotvu a z něj kvapem vybíhá princezna. Podařilo se jí uprchnout únoscům - a když spatří svého ženicha, šťastně mu běží naproti. Epeira se svými pavouky je však princezně v patách, zastupuje jí cestu, uchvátí ji a opět s ní mizí.

5. obraz - Tábor cikánů

   V táboře cikánů, na samé hranici říše krále pavouků sedí u ohniště princ Budulín. Dvě staré cikánky, Darja a Zarba, mu vykládají karty. Princ však není jejich věštbou uspokojen a tak se obrací o pomoc ke staré hrbaté čarodějnici. Zoa přislíbí, že začne nad ohništěm čarovat. Cikáni chtějí zaplašit chmurnou náladu svého hosta a zatančí mu divoký čardáš. Princ je za to štědře odmění.
   Zoa mu poté oznamuje, že Bajaja je již nablízku. Belhá se k bubnu visícímu na větvi a udeří do něj. Blesk osvítí celý tábor, zaburácí hrom, v pozadí na skále je vidět Epeiru a ostatní pavouky, jak vlečou princeznu. Blíží se k ohništi, přivábeni kouzly staré čarodějnice. Princ se svou družinou se vrhá proti nim a strhne se urputný boj. O vítězi je rozhodnuto v okamžiku, kdy Budulín probodne Epeiru a ten mrtev spadne ze skály. Bajaja je konečně zachráněna.

6. obraz - Návrat princezny Bajaji

   Statečný princ Budulín doprovází vysvobozenou princeznu v triumfálním průvodu na zámek. Oba sestupují z nosítek, všichni se k nim radostně sbíhají a oslavují šťastné shledání. Na princův pokyn se všichni pustí do veselého tance.
  

Bajaja,28.6.1916,Mygale.jpg
Bajaja - 28.6.1916.jpg
Bajaja - 28.06.1916.jpg
28.6.1916,Anna Sedláčková,Bajaja.jpg
BALADA O NÁMOŘNÍKOVI, hudba Zdeněk Křížek

1. obraz - Přístav

   Na přístavním molu je rušno, námořníci se před odplutím loučí se svými blízkými. Nejdéle zůstává na břehu Mikuláš s Evou. Před týdnem slavili svatbu a už se musí na dlouhý čas rozloučit. Eva dává Mikulášovi dárek, nůž, který mu má připomínat jejich lásku. Naposledy si slibují věrnost, ale nemilosrdný zvuk sirény je od sebe odtrhne. Eva se dlouho dívá za odplouvající lodí.

2. obraz - Na lodi

   Mikuláš u kormidla vede loď podle hvězd, ale myšlenky se mu stále vrací k Evě. V představách se mu vybavují šťastné dny s Evou na mořském břehu, znovu prožívá nejkrásnější dny jejich lásky.

3. obraz - Krčma v Marseille

   Námořníci se baví s děvčaty, zábava vrcholí temperamentním námořnickým tancem, do něhož je nakonec vtažena i sklepnice Ninette. Kdekterý námořník neskrývá touhu po ní, Ninette si je však drží od těla. Již léta věrně čeká na Mikuláše, který slíbil, že se pro ní vrátí. Uprostřed jejího tance vstupuje Mikuláš do dveří. Ninette se zarazí, chce se k němu rozběhnout, ale je zmatena jeho lhostejným nezájmem. Pokračuje tedy ve svém tanci, jímž se snaží připomenout Mikulášovi jeho sliby. Mikuláš však myslí jen na svou ženu, jejíž obraz hledá v zrcadle vína své sklenice.
 
   Ninette ho vybízí k tanci a doufá, že tak v něm probudí staré city. Mikuláš ale jen mávne rukou nad "hříšky" svého mládí a ukazuje zdrcené Ninette svůj snubní prsten. Zoufalá Ninette přestane naléhat a vypotácí se z krčmy...
   Zábava pokračuje, Mikuláš utápí své špatné svědomí ve víně. Bujaré veselí náhle přeruší příchod skupinky rybářů, kteří přinášejí tělo utonulé Ninette. Mikuláš si uvědomuje svou vinu a prchá do noci před výčitkami svědomí.

4. obraz - Mikulášův domek

   Eva se češe před zrcadlem. Čeká návštěvu. Ozve se lehké zaklepání a Eva vpouští mladého rybáře. Padnou si do náruče, Eva v tu chvíli zapomíná na vše, ani neslyší vstupujícího Mikuláše. Až náhlý náraz větru, který přibouchne dveře, ji upozorní na Mikulášův příchod. Všichni strnou, zahanbená Eva se zahaluje před vlastním mužem.
   Mikuláš se k ní pomalu blíží. Zvedá ruku s nožem, který mu Eva darovala. Eva mu klesne k nohám a prosí za život svého milence. V jejích očích spatří Mikuláš prosebný výraz nešťastné Ninette. Nůž mu vypadne z ruky, v jeho srdci je mnohem hlubší rána, než kterou může způsobit nůž.
   Mikuláš odchází ze svého domku a jeho kroky zamíří k osamocenému majáku. Tam snad najde jeho duše klid.

Fotografie jsou přebrány ze stránek Národního divadla.
BaletománieND Praha6.jpg
BaletománieND Praha5.jpg
BaletománieND Praha4.jpg
BaletománieND Praha3.jpg
BaletománieND Praha2.jpg
BaletománieND Praha.jpg
BEZSTAROSTNÉ NÁMLUVY (Fancy Free), hudba Leonard Bernstein

   Děj se odehrává za horké letní noci v postranní ulici na Manhattanu.
   V baru, po té, co Barman vyčistí sklenice, sedne si, kouří a čte noviny. Oknem je vidět na ulici. Přicházejí tři námořníci, zastavují se u pouliční lampy a začínají tančit. Mají volno a touží po nějakém dobrodružství. Dva z nich vyhazují třetího do vzduchu. Potom dva z nich vstupují do prázdného baru a třetí potkává na ulici dívku s červenou taštičkou. Všichni tři se snaží upoutat její pozornost, napodobují její chůzi. Dívka se nejdřív zlobí, ale pak se začne smát pošetilostem těchto tří mladíků.
    Všichni vejdou opět do baru, kde se námořníci dále předvádějí. Po té tančí dívka jedním z nich, načež se na ulici objeví Blondýnka a jeden z námořníků s ní začne ihned koketovat. Pozve ji na skleničku do baru. Dívka svolí a posléze se ukáže, obě dívky jsou přítelkyně a baví se spolu víc než s námořníky.
    Nyní začíná soutěž. Každý z námořníků tančí svou variaci před dívkami, jež mají určit, který z nich byl nejlepší. Dívky se však nemohou pro žádného z nich rozhodnout. Mezi třemi kamarády vzniká spor a hádka. Zatímco všichni tři sedí u baru, dívky nenápadně odejdou. Teprve po chvíli to námořníci zjistí a udiveně vycházejí na ulici. Je jen malá naděje, že by se dívky vrátily. Co budou dělat? Spraví to ještě jeden drink.
   Potom definitivně opouštějí bar a opírají se o lampu jako na začátku. Po ulici jde další dívka. Hra začíná znovu. Jeden z námořníků se jí dvoří a odchází s ní. Druzí dva je pomalu sledují.
  

Fancy Free.jpg
Fancy  Free.jpg

BILLY THE KID   (hudba Aaron Copland)

Prolog

    Do písečné krajiny zarostlé jen kaktusy přichází kovboj Pat Garett, přítel Billyho, který se později stane šerifem. Nyní je ještě obyčejným Američanem, jdoucím na západ. Krouží lasem nad hlavou a chytá do něho imaginární indiány a koně. Vede průvod dalších pionýrů, kteří ho napodobují. Ženy kolébají své děti. Všichni spěchají na západ. Blíží se večer.

1. jednání

   1.obraz

   Mexičan v širokém klobouku vesele tančí. Na scénu přijíždějí kovbojové jakoby na koních. Tančí malé rodeo. Pak přicházejí tři dívky z tančírny. Ženy zlatokopů nad nimi ohrnují nos. Přijíždějí další kovbojové a s dívkami tančí. Vstupuje Billy the Kid se svou matkou. Zrovna začíná hádka mezi Mexičanem a Mužem v černém oděvu. Hádka se změní ve rvačku, při které Mexičan vytáhne pistoli. Muž v černém oděvu se staví vedle Billa jeho matku. Mexičan vystřelí a zasáhne Billyho matku. Lidé jsou vystrašení, stojí bez hnutí a Pat Garett odnáší mrtvolu. Vrací se však rychle zpět, aby zadržel Billyho, ale ten už stihnul Mexičana zabít ranou nožem do zad. Billy odstrčí Pata a prchá ze scény. Lidé jeden po druhém také odcházejí.

2. obraz

   Začíná Billyho taneční monolog. Pak předvádí míchání karet. Vejde Alias a vyzve Billyho ke karetní hře. Billy vyhodí kartu do vzduchu, čímž odved Aliasovu pozornost a vymění si karty. Lias si toho však všimnul a vytýká mu švindlování. Je za to zastřelen.

3. obraz

   Karetní hra v poušti. Účastní se jí Pat ghett, Billy a kovboj v červeném oděvu. Hře přihlížejí dvě dívky. Pat obviní Billa ze švindlování a odejd do temnoty. Za svítání je slyšet příchod hlídky. Ve chvilce jsou Billy a jeho parta obklíčeni a poraženi. Billy je zajat. Přichází jeho mexická milenka Srdíčko a marně ho hledá. Nikdo na její volání neodpovídá.

4. obraz

   Billy the Kid prchá u vězení, protože tajně dostal zbraň a zabil žalářníka. S pomocí indiána najde cestu do skrýše své mexické milenky v poušti. Zde uléhá ke spánku. Zatímco spí, přichází Srdíčko. Oba spolu tančí pas de deus, ale pak dívka Billyho přestává zajímat a Srdíčko zklamaně odchází. Billy opět usne. Ke skrýši se však vrací indián a přivádí s sebou Pata Garetta, který se stal šerifem. Billy se probudí a pozoruje situaci. Volá do tmy a do ticha: „Quién es?“ (Kdo je?). Když nedostane odpověď, přestane mít strach a zapaluje si cigaretu. Pat Garett vystřelí.

5. obraz

   Pieta. Matka drží v náručí svého mtrvého syna. Skupiny truchlících mexických žen procházejí v procesí kolem.

Epilog

    Balet končí závěrečným odchodem pionýrů, které opět vede Pat Garett.

 

Bolero

Bolero

Bolero

Bolero

Bolero.jpg
Stéphanie Romberg
Stéphanie Romberg

DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU MÝCH STRÁNEK. THANK YOU FOR VISITING MY WEBSITE
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one